Vzkaz na twitteru|facebooku Brooklynské pětice The National zněl včera naprosto jasně a určitě překvapivě, až jsem skoro radostí vykřiknul :)
"Jo a myslím, že možná byste také rádi věděli, že nové album vydáme v květnu."
Jediné co je známo, že nová deska, vyjde na labelu 4AD. Bude to mít po veleúspěšné a kritiky i posluchači oceňovaném výborném předchůdci High Violet z roku 2010 velmi těžké. Další podrobnější informace můžeme čekat v následujících týdnech a měsících. Této zprávě předcházelo oznámení letního turné po Spojených státech a Evropě, v rámci kterého ale The National bohužel nezavítají do Prahy. Připomínám, že jediná návštěva u nás zatím byla 17. srpna 2011 v Divadle Archa, což byl vyjímečný zážitek. Jako předkapela s nimi pojedou miláčci nezávislé scény kapela Dirty Projectors, kteří minulý rok vydali povedenou a žánrově velmi pestrou desku Swing Lo Magellan.
Pro všechny příznivce podmanivého baritonu Matta Berningera a zádumčivé hudby The National se tak květen stává nejdůležitějším měsícem roku. A já už vím, co budu chtít v květnu k narozeninám :)
Ti netrpěliví z vás si mohou pustit tři nové skladby, které se mohou, ale také nemusí, objevit na ohlášené novince.
Vánoce už jsou daleko za námi a tak je teď nejvhodnější doba, když je ještě navíc mráz a sníh, si představit poslední příspěvek Sufjana Stevense do vanočního koloritu a jeho bohaté diskografie.
Sufjan Stevens v polovině listopadu vydal volné pokračování svého vánočního projektu, který započal v roce 2007 box-setem pěti CD (Songs for Christmas), které prapůvodně byly určeni pro pět skupin přátel Sufnana a pro ně speciálně vybrané skladby s vánoční tématikou. Nicméně poté se rozhodl jej vydat i veřejně. Songs for Christmas vznikaly během několika let a stejně tak současný soubor 5 CD pojmenovaný celým názvem "Silver and Gold: Songs for Christmas - Volumes 6 - 10" vznikal v letech 2007-2012.
Názvy jednotlivých CD jsou následující:
1 | Gloria 2 | I Am Santa's Helper 3 | Christmas Infinity Voyage 4 | Let It Snow 5 | Christmas Unicorn
Jak vidíte z přebalů jednotlivých desek resp. EP, tak jsou vyvedeny graficky velmi neortodoxně a velmi nevánočně :) Sufjan je nejen megaloman a egomaniak, to se o něm všeobecně ví, ale i provokatér, i když by to do něj člověk neřekl.
Písně na Silver & Gold jsou zhruba z poloviny převzaté či přímo tradiční. Nechybí Tichá noc (Silent Night), Jingle Bells či Narodil se Kristus Pán (Christ The Lord Is Born) a další. Ale je tu mnoho původních Sufjanových skladeb na téma Vánoc a především ty stojí za to. Můžete si z celého alba v klidu poskládat nové řadové album Sufjana Stevense a ještě dle vlastního výběru. Jinak je stopáž a množství skladeb samozřejmě přepálena a nedá se uposlouchat najednou. Navíc když už nejsou ty Vánoce. Ale ani během nich, si myslím :)
Dnes mám pro vás jednu speciální video ochutnávku z alba Silver & Gold. Jedná se o animovaný videoklip k rozverné písničce Mr. Frosty Man, kde hlavní hrdina sněhulák (frosty man) bojuje o místo na slunci se zombikama. Pěknej mashup, řeknu vám. A hlavně pěkná brutální a krvavá sranda. Stějně vám ale na konci asi bude sněhuláka líto... A pokud budete chtít, tak si poslechněte celé :) album viz konec článku, případně i jeho předchozí vynikající alba, jako Age of Adz, Michigan, Illinois či Seven Swans na jeho bandcamp webu music.sufjan.com.
Na první soundtrack od francouzké kapely M83 se ohromě těším. Nejen proto, že M83 mám na last.fm na prvním místě v žebříčku poslouchanosti a všechno od M83 zbožňuji, ale prostě proto, že vždy při poslechu alb M83 jsem si říkal, že jejich hudba je prostě jako dělaná pro film. Vždy oplývají specifickou atmosférou, napětím či jistým klidem, které vás dokážou chytnout za srdce. Provází vás po temných i světlých zákoutí vaší mysli, vaším osobním vesmírem, který vám při poslechu rotuje na víčkách ve frekvenci 25 políček za vteřinu.
Duší, rozumem i srdcem M83 je Anthony Gonzalez. Na nedávném vyhlášení cen Grammy se vyznal, že práce na tomto soundtracku byla jeho splněným snem a doufá, že to nebylo naposledy. Pěkně se vyjádřila i Morgan Kirby, andělský hlas z mnoha skladeb M83, že práce na tomto soundtracku byla sureálná zkušenost, která se nepodobá ničemu na čem kdy dělali.
Tato následná krátká ukázka z natáčení soundtracku ukazuje práci fantastických dvou bubeníků, odkazující na nějakou dramatickou scénu z filmu. No necháme se překvapit. Jak filmem, který doufám bude lepší než Tron, tak především soundtrackem. Ten v mých očích a uších prostě nemůže být špatný. M83 přeci nikdy nevydali nic špatného. A pokud bude minimálně tak dobrý jako sountrack od Daft Punk k Tronovi, tak to bude splněný sen nejen fanoušků M83.
PS. premiéra filmu je u nás je 18. 4. tohoto roku :)
Před časem Sigur Rós slibovali, že jejich příští deska, na které poprvé bude spolupracovat i nový člen multi-instrumentalista Kjarten Sveinsson, bude "více agresivní". Po jejich poslední desce vydané loni by to byla změna kurzu. Možná pro někoho i výtaná. V současné době na jejich evropském turné na svých koncertech hrají tři nové skladby Kveikur, Yfirboro a Hrafntinna. Následující amatérská videa jsou zachycena běhen koncertu v Lisabonu. Mužete tak posoudit sami, zda jejich slíbený příklon k více agresivnímu zvuku je pravdivý či nikoliv... | po shlédnutí klipů | ... Oproti Valtari je to jistě hlučnější, ale stále to jsou Sigur Rós se všemi poznávacími znaky. Takže za mě spokojenost. Jen na nové album si zřejmě ještě počkáme. Tipuji nejdříve příští rok.
Deska AMOK od projektu Atoms For Peace, sice vyjde až 25/26. února (UK/US), nicméně vydavatelství XL Recordings již nyní zveřejnilo na webu stream celého alba. Atoms For Peace je především dítě Thoma Yorka (zpěv, kytara, piano, programming), ale nedílnou součástí této superkapely je Nigel Godrich (kytara, synths, klávesy) jako dlouholetý producent Radiohead, Flea na basu z Red Hot Chilli Peppers, Joey Waronker na bicí od Becka či R.E.M. a v neposlední řadě Mauro Refosco s perkusema. Můžete si tak v klidu domova a zadarmo poslechnout zbrusu nové kvílení Thoma Yorka. Po prvotním poslechu mohu s klidným svědomím konstatovat, že ke zklamání rozhodně nedošlo, nicméně Atoms For Peace následují linii načatou albem The King of Limbs od Radiohead. Deska je ale organičtější, méně ponurá, více hypnotická a obsahuje ve větší míře různé sympatické synťáky (např. legendární Minimoog Model D, se kterým Kraftwerk v roce 1974 nahráli svůj opus Autobahn). O použitých nástrojích Radiohead i Atoms For Peace se můžete dočíst na stránce The King of Gear. Zajímavé čtení. Velké překvapení se tedy nekoná, což ale opravdu nevadí. Nový materiál je i tak nadmíru kvalitní. Jdu si desku pustit ještě jednou. A vy si jí pusťte také. Mějte se.
PS. Pokud by se streamem zde byl nějaký problém, tak jej naleznete i na oficiálním webu kapely.
Nechte se svézt s kapelou Beach House po pusté krajině El Pasa a Tornilla v Texasu. Během projížďky si udělajte čtyři zastávky, a oni vám zahrají na živo své skladby z posledního již čtvrtého alba Bloom, konkrétně popořadě "Wild", "The Hours", "Wishes" a "Irene". A to vše se odehraje od soumraku do úsvitu. (Ale upíry rozhodně nečekejte ;)) A to vše v atmosférickém krátkém filmu s délkou téměř 27minut, Forever Still.
Now if your mind lies in the Devil's workshop And evil-doin's your thrill And trouble and mischief is all you live for You know darn well That you'll go to Hell So you're living high and mighty Rich off the fat of the land Just don't dispose of your natural soul 'Cause you know darn well That you'll go to Hell I say Hell Where your natural soul burns Hell Where you pay for your sins Hell Keep your children from wrong-doing 'Cause you know darn well That they'll go to Hell. I say Hell Man, woman were created Hell To live for eternity Hell With an apple they ate from the tree of hate So you know darn well That they went to Hell. Now Satan was an angel in Heaven But he stirred up trouble and woe So the Lord commanded that the Devil be branded So you know darn well He went to Hell Yeah, he went to Hell Yeah, he went to Hell He went to Hell. Linky > official web > facebook
A máme tu ospalé studené úterý. To chce nějaký životabudič. Co takhle nový klip od Tame Impala? Vsadím se, že od klipu jen tak neodtrhnete oči ;)
Australská kapela Tame Impala byla pro mě před Vánoci totální zjevení, které zásadním způsoben nabořilo mou TOP20 (01-10,11-20) alb za minulý rok, a téměř se jí povedlo svým druhým albem Lonerism sesadit jedničku žebříčku výborné album An Awesome Wave od Alt-J. Navíc se jí to podařilo se stylem hudby, který jsem nikdy moc neposlouchal i když jsem ke všem těm starým kapelám jako Lez Zeppelin, Deep Purple, Beatles, Beach Boys či Kinks měl respekt jako k ikonám minulosti, která je ale již za námi. Tame Impala si tak vzala za své melodičnost let šedesátých, přidala rozevlátost zvuku kytar a přimíchala kapku LSD, aby ten jejich pop-psychedelický šťavnatý nášup byl lehce stravitelný i v naší době. Občas si odskočí do valivých peřejí glam-rocku (Elephant, viz níže), aby se vynořily opět v současnosti, která ale v jejich podání je stejně jednou nohou v minulosti. Důležité je, že to funguje. A to sakra dobře...
Vychutnejte si předešlý klip Tame Impala, který vyniká svou excelentní animací a ztvárněním, jak z nejrůžovějšího tripu :)
Na závěr ještě klip k prvnímu singlu Elephant, který dokáže nakopnout.
A jako pomyslná třešnička tu na Vás čeká stream celého alba Lonerism. Takže si ho pěkně poslechněte. Potom si ho poslechněte ještě jednou a pak kolikrát chcete, protože pokud Vás chytne, tak už nepustí. Akorát, že byste si pustili debut Tame Impala nazvaný Innerspeaker. Album méně otevřené, jak už název napovídá, zato ale neméně povedené, stejně jako jeho následovník. Jak jsem to někde na netu zahlédl trefně pojmenované a zařazené do škatule "epic psych-gasm" :))
Legenda shoegaze a rockové hudby obecně, My Bloody Valentine, je zpět po 22 letech s novým albem jednoduše pojmenovaném M B V! Frontman kapely Kevin Shields sice sliboval, že novinka vyjde do konce roku 2012, což se nestihlo, nicméně aspoň máme o to radostnější únorový start :) Večer 2.2. na stránce jejich facebookového profilu nahodili status, že novinka vyjde ješte týž večer, což se opravdu stalo, ale vzápětí se náporem fans web kapely zhroutil a byl nějakou dobu mimo provoz. V tuto dobu je vše již dávno ok a tak si album můžete stáhnout (čti koupit ;)) buď v digitální podobě či si obědnat CD nebo slušivý 180g vinyl do své sbírky a zařadit si jej hned vedle debutu Isn't Anything z roku 1988 a především legendárního předchůdce z roku 1991 Loveless. Ale aby to bylo fér a věděli jste, co si kupujete, tak kapela nabídla stream celého alba k poslechu na youtube (viz. níže).
Po prvním poslechu musím říci, že album stojí nejen za poslech, ale pořízení si nahrávky do své sbírky... Zdá se, jako by během těch 22 let neuběhl téměř žádný čas a my stále byli v devadesátých letech. Sice M B V nenavazuje přímo na Loveless, ale i tak jsou tam mnohé podobnosti a ingradience, které tvoří stále chutnou polévku. Její vaření, které začalo již v roce 1996, a to navíc z dnešního pohledu dosti zastaralými postupy (použité byly poze dva čtyřiadvacetistopé pásky), nechalo uzrát devět skladeb, které zůstaly po mnoha vyřazených nevyhovujících písniček, se kterými kapela nebyla spokojena. Neboť se Shilds nechal slyšet, že nová nahrávka musí být minimálně stejně dobrá jako Loveless či lepší. A první ohlasy a komentáře mu dávají za pravdu. Že i když ten čas byl extremně dlouhý, tak čekání se vyplatilo a M B V je minimálně stejně tak dobá deska jako Loveless. Aspoň z mého pohledu. Není to snadný poslech, ale to v případě My Bloody Valentine nebylo zcela nikdy, automaticky se předpokládá posluchačova spoluúčast. Vše je na svém místě. Hlukové kytarové stěny, pomyslné zírání na (své) boty kytaristy, melancholie, zatuchlá atmosféra klubu, táhlé propracované kompozice, zpěv jakoby mimochodem atd. Však to znáte.
Pokud jste milovali Loveless, tak M V B budete mít minimálně rádi. A možná po delším čase si tuto desku zamilujete stejně jako starší sestřičku. Jen doufejme, že pokud někdy Kevin Shields bude plánovat další nahrávku, tak se modleme, abychom se jí on i my vůbec dožili, že :)
tracklist>
1 She Found Now | 2 Only Tomorrow | 3 Who Sees You | 4 Is This and Yes | 5 If I Am | 6 New You | 7 In Another Way | 8 Nothing Is | 9 Wonder 2
btw od toku 1988 stále ve stejném složení > Kevin Shields | kytara, zpěv | Colm Ó Cíosóig | bicí | Bilinda Butcher | kytara, zpěv | Debbie Googe | basa
A teď něco úplně jiného! Představte si nikdy nekončící schody do nebe se spoustou dlouhých mezaninů, ze kterých máte překrásný výhled do okolí, ale protože zde nemáte žádné zábradlí, můžete v jednom okamžiku spadnout dolů a absolvovat schody úplně od začátku. Tak takhle nějak by se dala popsat pouť při poslechu slavného alba Canto Ostinato holandského skladatele Simeona ten Holta.
Když jsem se poprvé setkal s tvorbou tohoto minimalisty (ročník 1923 | mimochodem zemřel loni 25. listopadu :(), byl jsem na místě paralizován jeho hypnotickou a jakoby nekonečnou smyčkou plnou jermných variací a drobných rozvynutí, které ale dělají toto dílo, napsané pro hru čtyř klavírů, tak působivé. Samozřejmě že od posluchače očekává investici času a trpělivosti. Protože až na delším časovém úseku vynikne ta umně skrytá bohatost hudby Canto Ostinata. Ten příměr s žebříkem je myslím docela výstižný, protože když už se vám zdá že pozvolna rozvíjející se harmonie přejdou do klasické plné melodie a už už čekáte, že se přidájí další nástroje, tak dojde k onomu "pádu" do předešlích kolejí, které ale přesto nejsou stejné.
Canto Ostinato byla představena světu v roce 1979 a dodnes je považována za nejúspěšnější dílo soudobé holandské vážné hudby. Její provedení původně pro čtyři klavíry nikdy nebylo závazné a tak dodnes existují variace pro jeden či dva klavíry, kombinace klavírů a marimb nebo i harf. Pro svou popularitu se koncerty pořádají i mimo koncertní sály ve veřejném prostoru. Najdete produkce v nádražních halách, parcích či v šapitó. Často lidé při poslechu leží na zemi a relaxují. Docela rád bych takovouto session někdy absolvoval. Jen se obávám, že v našich končinách se toho jentak nedočkám. Možná bych to mohl navrhnout pořadatelům Struny podzimu, jako takové odlehčení. Mohlo by to být velmi zajímavé...
Simeon ten Holt, rodák z Bergenu, se tímto dílem zapsal nesmazatelně do historie moderní vážné hudby a zařadil se po boku takových umělců a představitelů minimalismu jako byli Terry Riley s jeho průkopnickým dílem In C (1964), Steve Reich, jež je považován za zakladatele americké minimalistické školy nebo ze současníků Phillip Glass či Michael Nyman, kteří jsou širší veřejnosti známější díky svým soundtrackům k filmům.
Na závěr malé shrnutí: John Cage tvrdil, že budeme-li cokoliv opakovat čtyři, osm, šestnáct atd. minut, nakonec to přestane být nuda. A měl pravdu! :-)
Vřele doporučuji poslechnout si následující 1 hodinu a 39 minut dlouhý koncert z Eindhovenu (2. duben 2011) pro čtyři klavíry v podání hráčů a propagátorů díla Simeona ten Holta: Jeroen van Veen, Marcel Bergmann, Elisabeth Bergmann a Sandra van Veen. Záznam je prokládán fotografiemi leteckých záběrů od holandského fotografa Karel Tomeï.
