Electropopová kapela z Glasgow CHVRCHES, která předskakovala letos v červenci Depeche Mode v pražském Edenu, zanedlouho vydá své debutové album pojmenované The Bones Of What You Believe. Datum vydání je stanoveno na 23. září u Virgin Records.
Po povedeném jarním EP Recover se tak dočkáme regulerní desky. Kapelu tvoří trojice Iain Cook (původně alt-rocková kapela Aereogramme), Martin Doherty (z indie kapely The Twilight Sad) a mladá zpěvačka a novinářka na volné noze Lauryn Mayberry. Nový projekt se změnil v regulérní kapelu CHVRCHES na konci roku 2011 a ono "V" v názvu dali místo "U" proto, aby se snadněji vyhledával na internetu. Stylem jsou blízko synthpopu, nicméně podobně jako M83 není čistý synthpop, tak i Chvrches mají přesah do temnějších oblastí a tedy i styčné plochy právě s Depeche Mode. Nicméně jemný až dívčí hlas zvěvačky Lauryn Mayberry a cit pro výrazné melodie, posouvá zvuk kapely do velmi příjemného elektro popu.
Po EP Recover stačili do dnešních dnů zveřejnit další skladby resp. singly z připravované desky včetně videoklipů. Po klipu k Recover tu máme singl Gun a poslední z kraje srpna videoklip k otevíráku z debutu The Mother We Share.
The Bones Of What You Believe tracklist >
1 | The Mother We Share
2 | We Sink
3 | Gun
4 | Tether
5 | Lies
6 | Under The Tide
7 | Recover
8 | Night Sky
9 | Science/Vision
10 | Lungs
11 | By The Throat
12 | You Caught The Light Deluxe:
13 | Strong Hand
14 | Broken Bones
15 | Gun (KDA Remix)
16 | The Mother We Share (We Were Promised Jetpacks Remix)
17 | Recover (Live At Village Underground)
A máme tu další v pořadí již čtvrtý singl Graceless z květnové desky Trouble Will Find Me od brooklynských oblíbenců The National. Pod režijní taktovkou Sophie Peer (natočila i předchozí klip Sea of Love viz. níže) vznikl kouzelný černobílý klip, který se celý natáčel v domě resp. na zahradě a především bazénu rodičů frontmana MattaBerningera v Cincinnati, jehož otec se v klipu také objeví. Natáčení klipu ve kterém členové kapely oblečeni v oblecích skáčí do bazénu na všechny způsoby např. s rozjezdem na kole, či se hojně popíjí pivo, byl pro kapelu prý nejnáročnější, jaký kdy točili.
“Poranil jsem si obličej a Bryce (Dessner) si zas hnul se zády” říká Berninger. A dodává že jeho poranění má z “jízdy na kole zakončenou skokem (i s kolem) do bazénu a nárazu obličeje o vodu (celkem třikrát). Měl jsem brýle, díky kterým jsem pak měl kolem očí monokl. Bylo to nejbrutálnější video, které jsme kdy točili. Byla to sranda, ale něco to stálo. Naštěstí nikdo nezemřel.”
Přidávám pro úplnost ještě odkazy na první dva neméně povedené klipy: Deamons a Don’t Swallow the Cap.
A přidávám ještě předchozí klip k Sea Of Love.
Graceless
Graceless
Is there a powder to erase this?
Is it dissolvable and tasteless?
You can't imagine how I hate this
Graceless
I'm trying, but I'm graceless
Don't have the sunny side to face this
I am invisible and weightless
You can't imagine how I hate this
Graceless
I'm trying, but I've gone
Through the glass again
Just come and find me
God loves everybody, don't remind me
I took the medicine when I went missing
Just let me hear your voice, just let me listen
Graceless
I figured out how to be faithless
But it will be a sheme to waste this
You can't imagine how I hate this
Graceless
I'm trying, but I've gone
Through the glass again
Just come and find me
God loves everybody, don't remind me
I took the medicine and I went missing
Just let me hear your voice, just let me listen
All of my thoughts of you
Bullets through rock and through
Come apart at the seams
Now I know what dying means
I am not my rosy self
Left my roses on my shelf
Take the wild ones, they're my favorites
It's the side effects that save us
Grace
Put the flowers you find in a vase
If you're dead in the mind it will brighten the place
Don't let them die on the vine, it's a waste
Grace
There's a science to walking through windows
There's a science to walking through windows
There's a science to walking through windows
There's a science to walking through windows without you
All of my thoughts of you
Bullets through rock and through
Come apart at the seams
Now I know what dying means
I am not my rosy self
Left my roses on my shelf
Take the wild ones, they're my favorites
It's the side effects that save us
Grace
Put the flowers you find in a vase
If you're dead in the mind it will brighten the base
Don't let them die on the vine, it's a waste
Grace
Grace
Put the flowers you find in a vase
If you're dead in the mind it will brighten the base
Don't let them die on the vine, it's a waste
Grace
Sea of Love
Will you say you love me Jo?
How am I supposed to know?
When you go under the waste
What am I supposed to say?
I see people on the floor
They're slidin' to the sea
Can't stay here anymore
We're turning into thieves
If I stay here trouble will find me
If I stay here I'll never leave
If I stay here trouble will find me
I believe
Jo I'll always think of you
As the kind of child who knew
This was never gonna last
Oh Jo you fell so fast
Hey Jo sorry I hurt you, but they say love is a virtue don't they?
Hey Jo sorry I hurt you, but they say love is a virtue don't they?
Hey Jo sorry I hurt you, but they say love is a virtue don't they?
Hey Jo sorry I hurt you, but they say love is a virtue don't they?
I see people on the floor
They're slidin' to the sea
Can't stay here anymore
We're turning into thieves
I see you rushing now
Tell me how to reach you
I see you rushing now
What did Harvard teach you?
I see you rushing now
Tell me how to reach you
I see you rushing now
What did Harvard teach you?
I see you rushing now
Tell me how to reach you
I see you rushing now
What did Harvard teach you?
I see you rushing now
Tell me how to reach you
I see you rushing now
What did Harvard teach you?
Prisms je název včera uvolněné skladby post-rockové party úderníků 65daysofstatic z Sheffieldu, která se objeví na novém albu Wild Light již 16. září v Evropě a v Severní Americe 29. října). Novinka bude navazovat na album z roku 2010 We Were Exploding Anyway, kde se 65dos více přiklonili k elektronice oproti předchozím albům, na kterých dominoval spíše post-rock či v mnoha případech spíše zběsile krásný math-rock. Prisms je tedy logickým krokem vpřed. Musím opravdu pochválit výborný zvuk nahrávky. Kapela také představila povedený abstraktní přebal alba.
65daysofstatic přijedou nové album živě představit 7. října na Flédu do Brna a o den později 8. října do pražské Roxy.
Album Centralia od brooklynského minimalistického elektronického a post-rockového dua Mountains odkazuje svým názvem k Pensylvánskému městu duchů, kde v uhelných dolech pod městem hoří požár již dlouhých 50 let a sílu má na dalších 250.
Koen Holtkamp a Brendon Anderegg oscilují mezi dvěma polohama, elektronickou a akustickou. Nicméně to by bylo hodně zjednodušené a zavádějící. Repetetivní minimalistické elektro-synthezátorové "nekonečné" sekvence a jemné drone plochy střídají útvary poskládané za pomoci zvuků akustické kytary, cella, piana a elektroniky (např. Identical Ship, Tilt) do meditativních skladeb, které svojí podstatou mohou lehce prošumět okolo vás s myšlenkami o jakési monotónní kulise, ale chyba lávky a škoda pro posluchače, který Centralii takto po prvních pár okamžicích odmítne.
Hudba na Centralii je jako průvodce po opuštěných zákoutí města chátrající nepřítomností svých obyvatel, kteří se už před desítkami let odstěhovali do jiných mnohem pohostinnějších krajů, a přesto tato městská krajina plná rozvalin vyzařuje onu nevyrčenou krásu, která uklidňuje a kde se paradoxně cítíte bezpečně. Centralia stejně jako její městský souputník má totiž pod povrchem vřelé jádro, které trpělivějšímu posluchači přinese opojný a relaxující prožitek. Skoro bych si troufl tvrdit, že celé album by se úspěšně dalo pouštět k duchovním meditacím, kdy je člověk tady a teď a nepřemýšlí o minulosti či budoucnosti, prostě nechává čas kolem sebe plynout stejně jako hudbu kolem sebe, která vlastně ve své podstatě je zhmotněný čas. A Centralia má schopnost vás přivést do středu vašeho srdce. Nenásilně, něžně a s lehkostí vánku proudící ulicemi stejnojmenného města.
Pokud bych měl hledat inspirační zdroje dua Mountains, tak mě napadají taková jména jako Brian Eno a jeho Music for Airports či minimalisté Philip Glass a Terry Riley a jeho In C je cítit v mnoha částech alba (např. v Circular C).
Ústředním trackem z celkem sedmi skladeb je monumentální Propeller s délkou 20 minut. Spolu s následujícím trackem Liana oba vznikli ze záznamů části koncertů, ke kterým ve studiu přidali další nástroje a poté provedli konečný mix skladby. Výsledek je ohromě lehký, vrstvením elektronických ambientních loopů, glitchů a jejich postupných modulací a vzájemným proplétáním si po chvíli člověk připadá jako na kvalitním tripu do středu země a nebo jak už jsem zmínil při hluboké meditaci. Dalo by se říct že celé album je takřka zenové. Dvacet minut se zdá jako dlouhá doba, ale v případě skladby Propeller čas se stává nepodstatným a vy po chvíli, která se zdá kratší než ve skutečnosti je, zjistíte, že vašich 5 minut bylo oněch 20 minut. Nádhera, která se těžko popisuje. Podmínka je jen jediná. Neočekáváte opak podstaty Propeller, tedy krátkou rychlou intenzivní a svižnou rytmickou písničku. Pak vás již nic neochudí o jedinečný zážitek nejen z této skladby, ale z celého alba Centralia dua Mountains.
