Vždy platilo že hudba newyorské písničkářky a klavíristky Reginy Spektor vás dokáže chytnout za srdce, naplnit optimismem, vlít vám novou sílu do žil a zároveň vykouzlit úsměv na rtech. Po čtyřech letech přichází s novinkou What We Saw From The Cheap Seats, která tyto atributy stále splňuje na výbornou.
Narodila se 18. února 1980 v Moskvě do muzikantské rodiny. Její otec, fotograf, byl amatérský houslista a její matka učitelkou na Moskevské konzervatoři (teď učí na základní škole v Mount Vernonu v New Yorku). V šesti letech se začala učit hrát na klavír. Vyzkoušela si jak klasiku, tak i rock'n'roll. V době perestrojky roku 1989, kdy židé dostávali povolení k emigraci, opustila se svými rodiči Sovětský svaz. Přes krátký pobyt v Rakousku a Itálii, se dostali do Ameriky, kde vyrůstala v Bronxu v New Yorku. Tam pokračovala ve studiu klasické hry na klavír na konzervatoři Manhattan School of Music. Od roku 2001 se datuje její profesionální hudební kariéra, kdy vydala vlastním nákladem svou prvotinu 11:11, kterou o rok později následovala opět svépomocí vydaná deska Songs. Během koncertování v klubech se seznámila s členy v té době velmi populárních The Strokes, s nimiž absolvovala turné. Následujícím albem Soviet Kitsch, které bylo již dofinancováno nahrávací společností Sire Records, prorazila do podvědomí publika a prvně si jej podmanila. Produkce desky se ujal člen The Strokes Gordon Raphael. Mimochodem pojmenovat album Soviet Kitsch (Sovětský kýč), Reginu inspiroval román Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Předposlední deska Far z roku 2009 měla mimořádný komerční úspěch, a tímto albem se dostala do širšího podvědomí posluchačů, neboť dokázala zaujmout nejen své skalní fanoušky. Nicméně zatím její největší hity jako Samsom, Us, Ode to Divorce či Fidelity pochází z desek Soviet Kitsch a Begin to Hope z roku 2006, která je kritikou i posluchači nejoceňovanější deskou Reginy Spektor.
Na šestém studiovém albu What We Saw From The Cheap Seats je potěšující, jak si Regina Spektor stále dokáže udržet svou osobitost. Hned totiž poznáte čí desku posloucháte. A to nejen díky jejímu hlasu, který je nezaměnitelný, ale i stylem, kterým jsou její písně složeny. Přesto že se jedná vlastně "jen" o popové písničky, tak nesklouzávají k podbízivosti ani vypočítavosti. Dokáží si podmanit jak vyzrálejšího a náročnějšího posluchače, tak i nepravidelného posluchače. Když Regina zpívá, věříte jí každé slovo, každý tón piana. Všechny její příběhy, i když smyšlené, někdy veselé jindy vážné, plynou velmi přirozeně, přesto mají hloubku ve svém sdělení. V projevu Reginy cítíte s jakou lehkostí a upřímností své písně zpívá.Nejinak je to i s první skladbou Small Town Moon, která začíná vcelku poklidně pouze s doprovodem piana, ke kterému se nenápadně přidá i kapela, jenž postupně přebírá otěže. Nad vším ční zpěv Reginy Spektor, který je jako snad v každé písni vyšperkován jejími hlasovými eskapádami. V tomto případě kouzelně zakončené lakonické povzdechnutí "Today we're younger than we ever gonna be. Whoo!". Píseň zakončuje tíživou otázkou "I must've lived a thousand times / But there's a small town in my mind. / How can I leave without hurting everyone who made me? Whoo!" V následující záznamu z ranního vysílání BBC se koukněte na verzi jen "Regina a piano". Je pěkné sledovat, jak si Regina vystačí za klavírem sama. Krásné procítěné vystoupení.
Druhá Oh Marchello je rozkošně rozverná krátká písnička, kde má v jedné poloze písně Regina neodolatelný italský přízvuk. Oproti hudbě je text laděn do vážného až satirického tónu: "Oh, Marcello / How I wonder / La Madonna she tell the truth / She's been saying I'll have a baby / When he grow up he become a killer". Následující verš "I'm just a soul whose intentions are good / Oh lord please don't let me be misunderstood" si vypůjčila ze známé písně "Don't let me be misunderstood" od Niny Simone a můžete jí znát i ve verzi od The Animals. Naposledy se objevila na soundtracku filmu Kill Bill Vol. 1 v podání Santa Esmeralda. Mimochodem jde o úchvatnou 10 minutovou flamenco verzi.
Don't leave je dle mého soudu nejslabší kus z celého alba, i když se jedná o předělávku písně Ne Me Quitte Pas z alba Songs z roku 2001. Kolovrátkový podklad možná oceníte až v druhé polovině, kdy se přidá dechová sekce. Oficiální videoklip hledejte zde. Na Firewood, skladbě, semknuté těsně kolem jejího piana, zaujme obsah písně, který je velmi smutný a přitom dávající jistou naději, že ještě má smysl žít a milovat: "You'll take the clock off of your wall / And you'll wish it was lying" či "You're not dying / Everyone knows you're going to live (hurt / love)". Závěr skladby si bere inspiraci v klasické hře na klavír, což je osvěžující a koresponduje se srdcem písně.
Druhá polovina alba počínaje skladbou How nemá chybu. Nejvýraznější skladbou je bezpochyby syntezátory a beaty poháněná All The Rowboats. Jde o první singl, ke kterému můžete zhlédnout oficiální videoklip spolu s ostatními singly z předchozích desek na mém příspěvku zde. Níže v textu naleznete skvělé video z show Davida Lettermana, kde chci upozornit, kromě samotného vystoupení, na její výborný beatbox, dá-li se to tak říct, v závěru představení :)
Zmíněná How je překrásná ale trochu netypická skladba pro Reginu Spektor. Jedná se o vlastně jednoduchou ale silnou romantickou melodii, kterou svým hlasem Regina posunuje o několik příček výše. Ruskou melodičností zaujme Ballad of A Politician a největší hlasový experiment čekejte ve výtečné komorní Open, kde to hraničí s hrdelním projevem :) No a předposlední The Party je už čistá radost s krásným textem, která obsahuje jedno z nejhezčích vyznání: "You taste like birthday / You look like New Year / You’re like a big parade through town / That leaves such a mess but you’re so fun" a též její parádní trubkové beatboxové číslo ;). V živém podání je tato píseň snad ještě podmanivější.
V závěrečné písni Jessica se Regina Spektor nově představuje bez klavíru, zato jen v doprovodu akustických kytar. Jedná se vlastně o ukolébavku, i když Regina nabádá Jessicu, aby se, obrazně řečeno, probudila a dospěla "Jessica, wake up ... We must get older now, so please wake up" z prostého důvodu, že už pro ní nemá další melodie, které by jí hrála. Přesně to platí i pro posluchače, kteří se musejí smířit s tím, že toto krásné album dohrálo. Oproti Jessice mají výhodu, že si ho mohou pustit znovu celé od začátku :)
Harmonické, kompaktní, procítěné a hravé jsou slova, která mě napadla, když jsem o novince Reginy Spektor přemýšlel jako o celku. Pro mě je toto album skvělé. Je zábavné od začátku do konce, téměř každou písničku si můžu pobroukávat, aniž by se stala vlezlou. Regina si hraje se slovy, s melodiemi a především s hlasem, jak to miluji. Klipy má opět povedené a především zábavné. Snad jediné přáni bych vznesl. Aby další album vyšlo dříve než za čtyři roky. Pokud by ale byl výsledek stejně tak skvělý jako letos, byl bych, a nejen já, velmi spokojen.
PS: Vřele doporučuji zhlédnout i její starší videoklipy. Regina Spektor v nich předvádí velmi pestrou paletu nápadů a imaginace, u kterých je velmi snadné podlehnout jejímu kouzlu. Naleznete je zde.
Linky > oficial web > facebook > twitter > fansite
Žádné komentáře:
Okomentovat