pátek 1. února 2013

Simeon ten Holt - Canto Ostinato (koncert HD)

A teď něco úplně jiného! Představte si nikdy nekončící schody do nebe se spoustou dlouhých mezaninů, ze kterých máte překrásný výhled do okolí, ale protože zde nemáte žádné zábradlí, můžete v jednom okamžiku spadnout dolů a absolvovat schody úplně od začátku. Tak takhle nějak by se dala popsat pouť při poslechu slavného alba Canto Ostinato holandského skladatele Simeona ten Holta.

Když jsem se poprvé setkal s tvorbou tohoto minimalisty (ročník 1923 | mimochodem zemřel loni 25. listopadu :(), byl jsem na místě paralizován jeho hypnotickou a jakoby nekonečnou smyčkou plnou jermných variací a drobných rozvynutí, které ale dělají toto dílo, napsané pro hru čtyř klavírů, tak působivé. Samozřejmě že od posluchače očekává investici času a trpělivosti. Protože až na delším časovém úseku vynikne ta umně skrytá bohatost hudby Canto Ostinata. Ten příměr s žebříkem je myslím docela výstižný, protože když už se vám zdá že pozvolna rozvíjející se harmonie přejdou do klasické plné melodie a už už čekáte, že se přidájí další nástroje, tak dojde k onomu "pádu" do předešlích kolejí, které ale přesto nejsou stejné.
Canto Ostinato byla představena světu v roce 1979 a dodnes je považována za nejúspěšnější dílo soudobé holandské vážné hudby. Její provedení původně pro čtyři klavíry nikdy nebylo závazné a tak dodnes existují variace pro jeden či dva klavíry, kombinace klavírů a marimb nebo i harf. Pro svou popularitu se koncerty pořádají i mimo koncertní sály ve veřejném prostoru. Najdete produkce v nádražních halách, parcích či v šapitó. Často lidé při poslechu leží na zemi a relaxují. Docela rád bych takovouto session někdy absolvoval. Jen se obávám, že v našich končinách se toho jentak nedočkám. Možná bych to mohl navrhnout pořadatelům Struny podzimu, jako takové odlehčení. Mohlo by to být velmi zajímavé...

Simeon ten Holt, rodák z Bergenu, se tímto dílem zapsal nesmazatelně do historie moderní vážné hudby a zařadil se po boku takových umělců a představitelů minimalismu jako byli Terry Riley s jeho průkopnickým dílem In C (1964), Steve Reich, jež je považován za zakladatele americké minimalistické školy nebo ze současníků Phillip Glass či Michael Nyman, kteří jsou širší veřejnosti známější díky svým soundtrackům k filmům.
Na závěr malé shrnutí: John Cage tvrdil, že budeme-li cokoliv opakovat čtyři, osm, šestnáct atd. minut, nakonec to přestane být nuda. A měl pravdu! :-)

Vřele doporučuji poslechnout si následující 1 hodinu a 39 minut dlouhý koncert z Eindhovenu  (2. duben 2011) pro čtyři klavíry v podání hráčů a propagátorů díla Simeona ten Holta: Jeroen van Veen, Marcel Bergmann, Elisabeth Bergmann a Sandra van Veen. Záznam je prokládán fotografiemi leteckých záběrů od holandského fotografa Karel Tomeï.



Linky > official web > facebook > wikipedia

Žádné komentáře:

Okomentovat