Nikdy nevíte co vás dokáže ještě překvapit, jaká nová kapela či umělec se zničehonic objeví s výborným albem a vy jen s udiveným výrazem a hudbou v uších jste zasaženi, a přemýšlíte, jak se to stalo. Víte, že to není (naštěstí) poprvé ani naposledy. Tak to s dobrou hudbou prostě je. Najde si Vás.
Takový je i příběh mě a alba od
Lady Lamb The Beekeeper. Ten roztomilý pseudonym patří zpěvačce a písničkářce
Aly Spaltro s rodištěm v Portlandu ve státě Maine. Nějakých pět let si doma nahrávala své dema a EP, aby se ve svých 23 letech dostala do profesionálního studia a natočila desku
Ripely Pine. S jejím krásně znějícím uměleckým jménem ale veškerá roztomilost končí, neboť její tvorba na debutovém albu Ripely Pine (už ten nekompromisní název) je plná spletitých pečlivě zašifrovaných textů s hudebním rozptylem od čistého folku po indie rockové až punkové pecky. Nikdy se ale nejedná o přímočarou písničku, naopak se Aly vyžívá v komplikované ale o to promyšlenější struktuře, vrstvení, včetně měnění rytmu. Celé to ale působí velmi přirozeně, organicky a hlavně upřímně. Dvanáct skladeb překypuje paletou emocí: touhou, radostí, smutkem i vztekem (nejednou si vzpomenete na
Jeffa Bucklyho).
Hned první skladba
Hair to the Ferris Wheel jasně určí směr celému albu, aby posluchač měl jasno s kým má tu čest. Pozvolný nástup a klidné tempo jen s vybrnkáváním kytar se ještě před polovinou překlopí v pěkný rockový kousek, aby se zas před koncem zklidnila.
Aubergine dlouho hrála Aly Spaltro jen s kytarou (mnoho videí naleznete na youtube), ale pro toto album se rozhodla ji obléci do plnokrevného kabátu kapely dokonce za doprovodu dechové sekce (ach ty trubky!). V následující
Florence Berlin, pro změnu v komorním provedení jen s kytarou, ze všeho nejvíce její hlas připomene
Feist.
Čtvrtá
Bird Baloons je jeden z největších hitových záseků. Více jak šesti minutová skladba je jak horská dráha, chvíli je v klidu, chvíli dost naštvaná a tomu odpovídá i hudba, jejíž průběh a především samotný závěr je dechberoucí. Text se zaobírá odhodláním získat svého bývalého ex přítele zpět.
"And I ain’t gonna try and win your heart this time / I’ve had space to think and I think that I’ve grown a little wiser / I’m looking for a new muse, you have only made me tired." A zbožňuji závěrečnou pasáž
"This is my loss of love / my loss of limb / You were my friend / and now / I'm a ghost and you all know it / I'm singing songs and I ain't stopping / My hair grew long so I fucking cut it / and when you looked away / I snuck those trimmings in your locket / Ha-ha-haa-ha-ha." kterou Aly Spaltro zakončuje s takovou vervou a jedovatostí, včetně pomyslné odplaty, až je to nakažlivé :) Navíc je závěr skladby kolorován skoro až punkovým brutálním drhnutím kytar. Je úžasné jak dvě tak rozdílné skladby jako jsou Florence Berlin a Bird Baloon jsou vedle sebe a přesto se neruší. Naopak tak podle mě vyniká jejich brilance.
Folkovou laskominu s banjem ala
Sufjan Stevens ze Seven Swans najdete v
Regarding Ascending the Stairs. Další malý drahokam ukrývající nejedno překvapení (tamburína v druhé části). Což je typické pro celé album, nikdy nevíte, co se stane příští minutu, jaké překvapení vás čeká. Skoro jakoby se hudba řídila momentální náladou Aly Spaltro.
You Are The Apple je podobný případ jako Bird Baloons, s podobným intenzivním dopadem na posluchače. Jedná se o sedmi minutovou epickou písničku, která se zařezává pod kůži silou svých emocí. Neboť když v druhé půlce Aly Spaltro zpívá rozechvělým hlasem opakovaně se vzestupnou silou
"I still need your teeth around my organs", tak úplně vidíte, jak jí zubami trhá její zlomené srdce z těla, aby se i přesto poté nevzdávala naděje a své lásky
"I still need your love / I still need your live / You are the apple / You are the apple".
Během
Mezzanine přichází zvolnění. Ale jen v tempu. A jen na chvíli. Objevují se temné stíny, strach a obavy v zákoutí srdce. Možné setkání. Možná láska. "How I ache, I ache in the pit of me / I awake, awake with this fear in me / How it makes, makes a fool out of me / With its knife how it carves the seeds out of my heart / For to plant in the soil for to feast." Prostě poezie s Led Zeppelinovskými riffy, naostřeným
spiccatem viol a lemovanými perfektní "basovou" linkou prog-rock kytary.
Opravdové zvolnění a uvolnění dojde až u
Little Brother zahraná pouze na akustickou kytaru, kde procítěný něžný zpěv jako z ukolébavky kontrastuje s baladickým textem.
Jedna z nejvýraznějších skladem na albu
Crane Your Neck osciluje mezi
Laurou Marling a
Jackem Whitem z
White Stripes. Má nejoblíbenější spolu s Bird Baloons následuje hned po přímočařejší, a nutno uznat moc nefungující v rámci celého alba,
Rooftop, skladba
The Nothing Part II, které existuje i výrazný a lehce ujetý, v dobrém slova smyslu, videoklip. Hitovka jak vyšitá, přitom ze začátku nenápadná, uzavřená v sobě, aby se spolu s hymnickým sborovým zpěvem (2:50) otevřela jako vroucí náruč
"Singing / Lay me down, Lay me low / Let go your crown, Disarm me / Singing / Take me south, Take me home / Hold your own, and claim me". To jen tak nedostanete z hlavy. Ale proč taky, že :) Navíc se podle mě jedná o ideální závěrečnou skladbu. Aly Spaltro to ale viděla jinak a přidala ještě sedmiminutovou nálož v podobě těžké
Taxidermist, Taxidermist s rozostřenýma kytarama. Nutno říct, že to funguje, a místo lehké hlavy po Part II budete mít o čem přemýšlet.
"What anticipation and how masterful / You can show me I am here in this world, / tall and truly true / Meeting myself before I meet you."
Nezbývá mi než tuto recenzi ukončit konstatováním, pravda nadšeným konstatováním, že Ripely Pine je sakra dobrá deska. Takže si ji nenechte ujít a dál sledujte tvorbu Aly Spaltro a její alterego Lady Lamb The Beekeeper.
Lady Lamb The Beekeeper bude na květnovém evropském turné předskakovat písničkářce
Neko Case! Bohužel zastávka v Praze chybí.
Fri. May 24 - London, UK @ Village Underground
Sat. May 25 - Schorndorf, GER @ Manufaktur
Sun. May 26 - Köln, GER @Gebaude 9
Mon. May 27 - Berlin, GER @ Heimathafen
Tues. May 28 - Amsterdam, NETH @ Paradiso Upstairs
Wed. May 29 - Brussels, BEL @ AB Club
linky >
official web >
facebook >
twitter >
myspace
