Zobrazují se příspěvky se štítkemsynths. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsynths. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 18. července 2014

Todd Terje | It's Album Time (recenze)

Nebudu se tu chvástat tím, jak už Todda deset let, po kterých vydával především nahrávky pro DJs, sleduji a raději přiznám barvu, že jsem ho zaregistroval až s jeho dlouho očekávaným a fanoušky vyproseným LP, na které si konečně udělal čas. Příznačný název It's Album Time jen dokazuje, že Todd Terje vše bere s nadhledem a hravostí. Tu dokázal i přenést do svých nových skladeb, ve kterých spojil svoji pověst nekorunovaného norského krále cosmic disca (tracky Inspector Norse, Strandbar, Swing Star part 1 a Swing Star part 2 již úspěšně otestoval v minulosti na lidech na tanečním parketu a vydaných EP) a novou experimentálnější polohu, ve které jak sám říká nebyl svázán žádnými pravidly, které ho dříve u prací pro DJs limitovaly. Najdete tu skladbu Delorean Dynamite, jako vystřiženou z katalogu další hvězdy space diska Kavinskyho, evokující náladu filmů z 80. let navozující pocity volnosti z jízdy nočním velkoměstem osvětleným neony a se stíny plných neznámých postav.
Svůj albový debut ale rozjíždí v duchu seznamovacího intra, kde se na délce minuty a čtyřicet sekund rozehraje rytmický podkres pod jediné repetitivní sdělení: "Album Time" mezi které se postupně vloží i upřesňující "It's". Následuje dvojice provázaných skladeb Leisure Suit Preben a Preben Goes To Acapulco, které album zlehka rozjíždí a připravují půdu na svižnější tracky v druhé půli. Obě 'Preben' skladby jsou schopné vás pěkně uvolnit, ale ještě vás z pohovky nezvednou, ale to ani není jejich účel. Todd se tu představuje jak zvládá i pomalejší tempo. V první skladbě dokonce kombinuje nenápadně synťáky s cembalem a xylofonem. Druhá mi vždy na několika místech připomene díky krásným kaskádovým arpeggiem titulní skladbu k našemu seriálu Návštěvníci. Ale fakt jen na malý okamžik :) Nicméně obě lze definovat na základě rytmu jako hodně uvolněné disco s příměsí lounge a surf music.



Protože v další skladbě Svensk Sås se zřejmě ocitáme ve slíbeném Acapulcu, s koktejlem v ruce a na snehobílé pláži si vychutnáváte přísun vitamínu D ve slunečních paprscích. Skladba je protkána neskutečně hravou a chytlavou bosanovou, která vám rozproudí krev v žilách. Nepředstavujte si ale nějaké klasické latino, ale jihoamerické rytmy zabalené do nezaměnitelného synťákového zvuku, který fakt bere dech svojí lehkostí a samozřejmostí. A vy si jen na pláži již s novým koktejlem pobrukujete Paaaa, padapapadapadaaaa padapadapadapadaaaa daadaadaaaa. No a pak nasednete do tryskáče a za zvuku rozjetého Strandbar letíte kamsi na vlnách halucinogenního diska. Jednoduchý melodický motiv piana tomu dává potřebnou šťávu a masovou chytlavost a hit je na světě. Holt v jednoduchosti je síla. Navazuje na ni již zmíněná excelentní projížďka ve starý dobrý káře Delorean s dynamitem u zadku :) (také jste si vzpoměli na ikonickou Delorean z Návratu do budoucnosti? Kdo v té době nechtel mít tak dokonalé auto...). S coververzí písně Roberta Palmera Johny and Marry Todd Terje přibržďuje, abyste si mohli vychutnat příjemný hlas Bryana Ferryho z Roxy Music.




Todd zjevně miluje jazz-fusion a tak podobně jako ve Svensk Sås i Alfonso Muskedunder je toho zářným příkladem. O příjemné vlnobití v břiše se postará sedmi čtvrtinový rytmus spolu s našlápnutým piane a beaty z tanečního nebe. Vokály beze zpěvu jen s "tadada" a "paaa pa paaa" vás hodí kamsi do minulosti, přesto cítíte jak svěže a moderně to celé zní. A vy chcete víc! Startuje Swing Star Part 1, vy zas nastartujete svou káru, protože s tím se po silnicích jezdí daleko veseleji. To samé platí o Oh Joy a vlastně i pro celé album. V autě to svádí trochu šlápnout na plyn, z toho jakou to předává dobrou náladu, tak bacha ;). Oh Joy je zas skladba s rovným jednoduchým beatem s ale gradující chytlavou atmosférou, kde opět nechybí zklidňující prvek piana a výborného synťáku, který je nositelem jednoduchého melodického motivu. Závěrečný Inspector Norse (i když mě až tak moc nebere jako zbytek alba) už je jen vyvrcholením tohoto bezvadného a bezstarostného alba dokonale pasující k probíhajícímu létu.
Co se Toddovi musí nechat je, že jeho zvuk je na dance scéně nezaměnitelný. Asi jako si nespletete Daft Punk s nikým jiným, tak ani Todda nezaměníte s nikým jiným.

01 | Intro (It's Album Time) | 1:40 || 02 | Leisure Suit Preben | 4:20 || 03 | Preben Goes To Acapulcov | 4:35 || 04 | Svensk Sås | 2:43 || 05 | Strandbar | 4:28 || 06 | Delorean Dynamite | 6:45 || 07 | Johnny And Mary (feat. Bryan Ferry) | 6:32 || 08 | Alfonso Muskedunder | 3:25 || 09 | Swing Star Part 1 | 4:18 || 10 | Swing Star Part 2 | 6:17 || 11 | Oh Joy | 7:09 || 12 | Inspector Norse | 6:59 |

Datum vydání: 8. duben 2014
Linky > official web > facebook > twitter > soundcloud > myspace > spotify

čtvrtek 27. února 2014

M83 | I Need You | novinka ze soundtracku k filmu Divergent

Anthony Gonzalez v hudebním světě známý jako M83 se po čase ozívá s novou skladbou. Po písni Ali & Matthias k soundtracku k filmu You And The Night, který má na svědomí jeho bratr Yann, přichází opět se skladbou k soundtracku k filmu. Snímek i novinka se jmenuje Divergent a jedná se o romantickou lehce dystopickém sci-fi podle stejnojmenného knižního bestselleru Veronicy Roth. Obrázek o filmu si můžete udělat z traileru. Podle mě kromě Kate Winslet jako hlavního padoucha to bude průměrná práce pro teenagery, ale třeba to překvapí. Za to hudba M83 opět nezklamala. První třetina poklidná a velmi cinematická a zbylé dvě třetiny už je M83 v plné synťákové kráse, kde mě velmi potěšilo pěkné saxofónové sólo.

čtvrtek 29. srpna 2013

CHVRCHES | The Mother We Share | Gun | Recover | a nové album v září! (single + video)

Electropopová kapela z Glasgow CHVRCHES, která předskakovala letos v červenci Depeche Mode v pražském Edenu, zanedlouho vydá své debutové album pojmenované The Bones Of What You Believe. Datum vydání je stanoveno na 23. září u Virgin Records.

Po povedeném jarním EP Recover se tak dočkáme regulerní desky. Kapelu tvoří trojice Iain Cook (původně alt-rocková kapela Aereogramme), Martin Doherty (z indie kapely The Twilight Sad) a mladá zpěvačka a novinářka na volné noze Lauryn Mayberry. Nový projekt se změnil v regulérní kapelu CHVRCHES na konci roku 2011 a ono "V" v názvu dali místo "U" proto, aby se snadněji vyhledával na internetu. Stylem jsou blízko synthpopu, nicméně podobně jako M83 není čistý synthpop, tak i Chvrches mají přesah do temnějších oblastí a tedy i styčné plochy právě s Depeche Mode. Nicméně jemný až dívčí hlas zvěvačky Lauryn Mayberry a cit pro výrazné melodie, posouvá zvuk kapely do velmi příjemného elektro popu.

Po EP Recover stačili do dnešních dnů zveřejnit další skladby resp. singly z připravované desky včetně videoklipů. Po klipu k Recover tu máme singl Gun a poslední z kraje srpna videoklip k otevíráku z debutu The Mother We Share.









The Bones Of What You Believe tracklist >
1 | The Mother We Share
2 | We Sink
3 | Gun
4 | Tether
5 | Lies
6 | Under The Tide
7 | Recover
8 | Night Sky
9 | Science/Vision
10 | Lungs
11 | By The Throat
12 | You Caught The Light

Deluxe:
13 | Strong Hand
14 | Broken Bones
15 | Gun (KDA Remix)
16 | The Mother We Share (We Were Promised Jetpacks Remix)
17 | Recover (Live At Village Underground)

18 | The Mother We Share (Live At Village Underground)

Linky > official web > facebook > twitter > soundcloud > tumblr

čtvrtek 15. srpna 2013

Mountains | Centralia (recenze)

Album Centralia od brooklynského minimalistického elektronického a post-rockového dua Mountains odkazuje svým názvem k Pensylvánskému městu duchů, kde v uhelných dolech pod městem hoří požár již dlouhých 50 let a sílu má na dalších 250.


Koen Holtkamp a Brendon Anderegg oscilují mezi dvěma polohama, elektronickou a akustickou. Nicméně to by bylo hodně zjednodušené a zavádějící. Repetetivní minimalistické elektro-synthezátorové "nekonečné" sekvence a jemné drone plochy střídají útvary poskládané za pomoci zvuků akustické kytary, cella, piana a elektroniky (např. Identical Ship, Tilt) do meditativních skladeb, které svojí podstatou mohou lehce prošumět okolo vás s myšlenkami o jakési monotónní kulise, ale chyba lávky a škoda pro posluchače, který Centralii takto po prvních pár okamžicích odmítne.



Hudba na Centralii je jako průvodce po opuštěných zákoutí města chátrající nepřítomností svých obyvatel, kteří se už před desítkami let odstěhovali do jiných mnohem pohostinnějších krajů, a přesto tato městská krajina plná rozvalin vyzařuje onu nevyrčenou krásu, která uklidňuje a kde se paradoxně cítíte bezpečně. Centralia stejně jako její městský souputník má totiž pod povrchem vřelé jádro, které trpělivějšímu posluchači přinese opojný a relaxující prožitek. Skoro bych si troufl tvrdit, že celé album by se úspěšně dalo pouštět k duchovním meditacím, kdy je člověk tady a teď a nepřemýšlí o minulosti či budoucnosti, prostě nechává čas kolem sebe plynout stejně jako hudbu kolem sebe, která vlastně ve své podstatě je zhmotněný čas. A Centralia má schopnost vás přivést do středu vašeho srdce. Nenásilně, něžně a s lehkostí vánku proudící ulicemi stejnojmenného města.
Pokud bych měl hledat inspirační zdroje dua Mountains, tak mě napadají taková jména jako Brian Eno a jeho Music for Airports či minimalisté Philip GlassTerry Riley a jeho In C je cítit v mnoha částech alba (např. v Circular C).



Ústředním trackem z celkem sedmi skladeb je monumentální Propeller s délkou 20 minut. Spolu s následujícím trackem Liana oba vznikli ze záznamů části koncertů, ke kterým ve studiu přidali další nástroje a poté provedli konečný mix skladby. Výsledek je ohromě lehký, vrstvením elektronických ambientních loopů, glitchů a jejich postupných modulací a vzájemným proplétáním si po chvíli člověk připadá jako na kvalitním tripu do středu země a nebo jak už jsem zmínil při hluboké meditaci. Dalo by se říct že celé album je takřka zenové. Dvacet minut se zdá jako dlouhá doba, ale v případě skladby Propeller čas se stává nepodstatným a vy po chvíli, která se zdá kratší než ve skutečnosti je, zjistíte, že vašich 5 minut bylo oněch 20 minut. Nádhera, která se těžko popisuje. Podmínka je jen jediná. Neočekáváte opak podstaty Propeller, tedy krátkou rychlou intenzivní a svižnou rytmickou písničku. Pak vás již nic neochudí o jedinečný zážitek nejen z této skladby, ale z celého alba Centralia dua Mountains.



Linky > facebook > last.fm

čtvrtek 6. června 2013

Nine Inch Nails | Came Back Haunted (nový singl!)

Nine Inch Nails a Trent Reznor jsou zpět v plné formě! Po filmových soundtracích pro Davida Finchera Social Network a The Girl with the Dragon Tattoo a tvorbě pro kapelu How To Destroy Angels, kterou založil v roce 2010 s jeho ženou Mariqueen Maandig a Atticusem Rossem, se konečeně Trent Reznor vrací k NIN. Jejich nový singl Came Back Haunted z připravované desky Hesitation Marks je přesně tak hutný a výživný, jak to mají fans NIN rádi. Přesto je to cool hitovka a to především díky svěžímu beatu a groovu, který tomu dodává šmrnc. Žádný experimenty nečekejte, jen poctivé NIN blízké tvorbě prvních dvou alb. Nová deska vyjde u Columbia Records 3. září. Kolikrát si do té doby asi pustíme tenhle vydařený singl? ;)



Linky > official web > facebook > twitter > soundcloud > myspace > tumblr

čtvrtek 11. dubna 2013

The Perfect Amiga Game Music Compilation | Přes 3 hodiny hudebně-herní nostalgie!

Tříhodinová kompilace té nejlepší hudby z her pro legendární Amigu. Sice jsem měl "jen" 8bitové Atari XE, nicméně mnoho z těchto her znám z propařených hodin u kamarádů a jiné minimálně podle názvu. Protože v té době (mluvím o první polovině 90. let) jsem hltal, jako každý pařan v té době, první československý herní časopis Excalibur (R.I.P.). Takže si pusťte ttuto těžce nostalgickou kompilaci. Docela by mě zajímalo, co na to říkají mladší ročníky, kteří tuto vlnu nikdy nemohli zažít.



Playlist:

1. Alien Breed 0:10
2. Assassin 0:4:33
3. Navy Seals 0:7:16
4. Swiv 0:9:00
5. Awesome 0:11:20
6. Amnios 0:12:26
7. Body Blows 0:13:50
8. Disc 0:15:52
9. Kult 0:17:43
10. Nitro gameplay 0:20:34

11. Project X 0:21:41
12. Space Crusade 0:23:44
13: Final Fight 0:26:55
14. Silk Worm 0:30:25
15. Paranoid 90 0:32:44
16. Dogs of War 0:35:04
17. Shadow of the Beast 0:37:26
18. Flashback intro 0:39:51
19. Flashback main theme 0:40:43
20. Double Dragon II 0:42:00

21. Dune 0:43:58
22. Super Cars 0:46:51
23. Super Cars II 0:49:00
24. Lotus Esprit Turbo Challenge 0:51:13
25. Lotus Esprit Turbo Challenge II 0:52:42
26. Rise of the Dragon 0:55:23
27. Rise of the Dragon gameplay 0:57:06
28. Speed Ball 2 0:59:06
29. Lost Patrol 1:01:03
30. Escape from the Planet of the Robot Monster 1:03:56

31. Laser Squad 1:04:40
32. Castle Master 1:06:45
33. Universe 1:10:10
34. Mega Lo Mania 1:12:17
35. Syndicate 1:14:02
36. Elvira Mistress of the Dark 1:14:58
37. Elvira Mistress of the Dark ingame music 1:16:04
38. Pit Fighter 1:16:57
39. Pinball Dreams 1:18:23
40. Pinball Fantasies 1:23:20

41. Pinball Illusions 1:28:11
42. Monkey Island 2 1:32:01
43. IK+ 1:34:17
44. Wolf Child 1:36:28
45. The Faery Tale Adventure 1:39:19
46. Flood 1:40:26
47. Cabal 1:42:22
48. Lure of the Temptress 1:43:34
49. Narco Police 1:46:37
50. Rick Dangerous II 1:47:59

51. Midnight Resistance 1:49:02
52. Baal 1:50:42 
53. Hero Quest 1:52:40
54. Heimdall 1:55:00
55. Turrican 1:56:44
56. Turrican II 2:00:51
57. Cannon Fodder 2:05:16
58. Apidya II 2:06:10
59. Xenon II Megablast 2:10:30
60. Shufflepuck cafe 2:11:59

61. Space Quest III 2:13:56
62. Magic Pockets 2:15:11
63. Thunder Cats 2:16:12
64. Covert Action 2:17:53
65. James Pond - Robocod II 2:19:15
66. Take em Out 2:20:13
67. The Chaos Engine 2:22:22
68. Shadow of the Beast II 2:24:17
69. Shadow of the Beast II ingame music 2:26:30
70. Unreal 2:28:07

71. Space Hulk 2:33:36
72. The Killing Gameshow 2:38:20
73. Harlequin 2:41:15
74. First Samurai 2:44:38
75. Lotus Esprit Turbo Challenge III 2:48:02
76. X-IT 2:51:02
77. Katakis 2:53:11
78. Agony 2:54:54
79. Fury of the Furries 2:57:49
80. Lemmings 2 The Tribes 3:01:00

82. Full Contact 3:02:29
83. Superfrog 3:04:27
84. Gods 3:06:38

pátek 5. dubna 2013

M83 | Oblivion Soundtrack (full album stream + recenze)

Vydejte se do postapokaliptické vize budoucnosti Země roku 2077 za doprovodu monumentálních smyčcových aranží propletené do tenat dramatických syntezátorů, které vzájemně budují tíživou atmosféru osudovosti. Všechny tyto aspekty a mnohem víc přináší soundtrack k očekávanému sci-fi filmu Oblivion (Nevědomí) od Antony Gonzaleze aka M83 a skladatele Josepha Trapanese. V několika momentech to připomene téma z hudby Hanse Zimmera pro sérii k Batmanovi resp. Dark Knight či Inception (Waking Up, Tech 49) či předchozí počin režiséra Josepha Kosinskiho Tron:Legacy. Nicméně mohu říci, že soundtrack k Oblivionu je ještě temnější, naléhavější, dramatičtější a duu Gonzalez-Trapanese se podařily v jednotlivých skladbách úžasné buildupy vygradované do maxima (Oddysey Rescue, Canyon Battle či dokonalý závěr v Radiation Zone). Čistý rukopis M83 je znát např. v již představené StarWaves , titulkové Oblivion s hlasem Susanne Sundfør či v I'm Sending You Away nebo Fearful Odds  a to je trochu málo. Sem tam prosvitne skrze burácející smyčce nějaký ten typický motiv pro M83, ale i tak je toho na celý soundtrack docela málo. Podobně jako u Trona nebyl soundtrack jen o Daft Punk, tak i v Oblivion se M83 podřizuje celku a filmovému rytmu vyprávění. Možná až moc, v porovnání s Tronem. Jsem proto trochu zklamaný, očekával jsem více osobité atmosféry M83, ale dočkal jsem se spíše nadstandardního holywoodského score s prvky M83, přesto se mi sountrack jako takový moc líbí. Trochu schizofrenie, viďte. Je mi jasné, že výsledný zvuk, všechny ty atmosférické epické plochy jsou prostě ušité přímo na dění ve filmu a určitě daleko více vynikne spolu s filmem na velkém plátně s mnohakanálovým prostorovým zvukem než při domácím poslechu. Proto se velmi těším na IMAX verzi. Nejen kvůli špičkovému obrazu a 3D, ale právě i kvalitnímu zvuku. Film má premiéru 18. dubna. a samotný soundtrack vyjde už příští úterý 9. dubna u Backlot Music :) Do té doby budu poslouchat streamovanou verzi celého alba až do nevědomí...



Linky >  official web > facebook > twitter > myspace

středa 27. března 2013

M83 | Oblivion | další nová skladba ze soundtracku Oblivion!

A máme tu druhou ochutnávku ze soundtracku k filmu Oblivion. Po meditativní instrumentální StarWaves je skladba Oblivion daleko dramatičtější a rozmáchlejší ve všech ohledech. K velmi typickému M83 soundu především přibyl neodolatelný ženský vokál norské zpěvačky Susanne Sundfør, která minulý rok vydala u kritiky i posluchačů velmi úspěšné již třetí studiové album The Silicone Veil. Celá témeř šesti minutová skladba má vše co na M83 fanoušci milují, rozmáchlé aranžmá, bohatá rytmická složka, ztišené pasáže, které přecházejí do vygradovaných celků. Zní to opravdu výtečně a především filmově, což ale u M83 není nic nového. I proto si Anthonyho Gonzaleze aka M83 režisér filmu vybral již před pěti lety, když začal psát námět k filmu. Přesnější je spíše podle jeho slov, že u zrodu filmu před lety si nedovedl k filmu představit jinou hudbu než právě od M83. No a jako pomyslnou třešničku, nebo svým způsobem epilog celého soundtracku (tady spekuluji, ale zdá se mi, že tato skladba poběží pod závěrečnými titulky. Docela bych na to vsadil), je poslední minuta skladby, která je úplně jiná než předchozí již skončená hlavní část. Tu minutu vyplňuje klidné melancholické outro pouze s pianem. Prostě nádhera. No a všem, kteří se těší na tento soundtrack nezbývá než čekat na 9. dubna, kdy konečně vyjde.




Since I was young
I knew I'd find you
But our love was a song
Sung by a dying swan.

And in the night
You hear me calling
You hear me calling
And in your dreams
You see us falling
Falling

Breathe in the plight
I'll stay here in the shadow
Waiting for a sign
As the tide grows 
Higher and higher and higher
And when the nights alarm
On the stars we crawl 
Your goodbye, your goodbye.

And in the night
You hear me calling
You hear me calling
And in your dreams
You see us falling
Falling

And in the night
You hear me calling
You hear me calling
And in your dreams
You see us falling
Falling.

Breathing a lie
And say goodbye 
Breathing a lie
And say goodbye.


Linky >  official web > facebook > twitter > myspace

pondělí 25. března 2013

John Grant | Pale Green Ghosts (official video)

Po výrazném a úspěšném debutu z roku 2010 Queen of Denmark přichází John Grant s novou deskou nazvanou Pale Green Ghosts (Bella Union). Stejný název připadl i na první singl, které album otevírá. Hypnoticky monotónní skladba Pale Green Ghosts postavená na repetetivním motivu modulovaných synthetizátorů působí stejně jako klip na první pohled stroze, ale stačí se nechat unášet melodiií zpívanou podmanivým hlasem Johna Granta a jistě podlehnete. V klipu se mi líbí opakující se motivy (otevírání kufru auta, noční silnice, kopání..), přes které se nakonec dobereme k pěkné pointě. Režie se ujal Alex Southam (např. klipy pro Alt-J, The Walkmen). A úplně bych zapomněl na ten nádherně potemnělý text...



Back then I often found myself
Driving along the road at night
And the radio was broadcasting the ocean
Warm late spring's wind whips through my hair
I am right here, but want to be there
And no one in this world is gonna stop me

Pale green ghosts at the end of me
Soldiers of this black highway
Helping me to know my place
Pale green ghosts must take great care
Release themselves into the air
Reminding me I must be away

25 and 36 to boner I was getting warm
But now I'm getting colder and now
I stomp my feet acting like a child
I hope you get everything you wanted boy
I hope you conquer the world and turn it into your toy
But don't come crying when you're forced to learn the truth

Pale green ghosts at the end of me
Soldiers of this black highway
Helping me to know my place
Pale green ghosts must take great care
Release themselves into the air
Reminding me I must be away

Pale green ghosts at the end of me
Soldiers of this black highway
Helping me to know my place
Pale green ghosts must take great care
Release themselves into the air
Reminding me I must be away 


Linky > official web > facebook > myspace > soundcloud

čtvrtek 7. března 2013

M83 | StarWaves | novinka ze soundtracku k filmu Oblivion!

Anthony Gonzalez hlava a srdce francouzké kapely M83 vystavil na internetu stream nové skladby StarWaves (via Rolling Stone) ze soundtracku k připravovanému sci-fi filmu Josepha Kosinski Oblivion s Tomem Cruisem a Morganem Freemanem. Po nedávné povedené ale kratičké "drum-battle" ochutnávce se tak jedná o ucelenou finální skladbu ze soundtracku, na kterém Anthony Gonzalez spolupracoval s Josephem Trapanesem, který složil již score pro předchozí Kosinskiho sci-fi, Tron:Legacy (kde zas spolupracoval s Daft Punk). Hned prvním poslech StarWaves vás přenese do roku 2003 resp. 2005, kdy M83 vydali alba Dead Cities, Red Seas & Lost Ghosts a Before the Dawn Heals Us. Svojí filmovou atmosférou, pozvolným budování napětí, všudypřítomnými syntezátory a smyčci dovede zvednout tlak ze vzrušení z očekávání nejen fanouškům M83. StarWaves je tak velikým příslibem do blízké budoucnosti a potvrzením, že Anthonyho spolupráce s Holywoodem dopadne dobře. Minimálně pro něj určitě. Já si ale nikdy nemyslel, že by tento soundtrack mohl jinak dopadnout.



Linky >  official web > facebook > twitter > myspace

úterý 18. září 2012

M83 - Nightfall (Echoes of Mine)

Dechberoucí, úžasný a perfektní je videoklip Nightfall, který natočil režisér Colin Rich. Jako hudbu použil skladbu Echoes of Mine od francouzké kapely M83, za kterou stojí především Anthony Gonzalez. Při natáčení snímku Colin Rich použil techniku "TimeLapse", při které je snímací frekvence velmi nízká (např. jeden snímek za minut) a kýžený efekt zrychleného obrazu v čase se projeví, když takovýto záznam pustíme standardní rychlostí 25fps. Podobně zpracoval i videoklip pro Sigur Rós Henry Jun Wah Lee (viz. zde). Oba klipy jsou k sobě v opozici. Nightfall zachycuje rtuťovité LA ve velké rychlosti, kdežto Lee zobrazuje japonskou přírodu maximálně soustředěně a především veeeelmi pomalu :)



linky > official web > facebook > twitter > soundcloud > myspace

úterý 26. června 2012

Chromatics - Kill For Love (recenze, full stream, video)

Zhasněte světla, zavřete okna, zatáhněte z části závěsy, nechte měkké měsíční světlo, aby prosvětlilo přítmí pokoje, vezměte si vaše oblíbené pití, pohodlně se posaďte do křesla, uvolněte se, zmáčkněte na ovladači play, zavřete oči a nechte se 90 minut unášet na vlnách vlastního filmu. I tak by se dal charakterizovat dojem z poslechu alba Kill For Love Oregonské kapely Chromatics.


Johnny Jewel je hlavou i tělem Chromatics, který již na předchozí debutové desce Night Drive (2007) prokázal cit pro noirové synth-popové melodie a hypnotické filmové nálady. Není tedy náhodou, že původně měl skládat hudbu k filmovému hitu Drive (2011), který natočila dánská stoupající režisérská hvězda Nicolas Winding Refn (trilogie Pusher či Bronson). Refn ho oslovil již v počátku natáčení, ale postupem času, kdy se projekt zvětšoval, zasáhlo studio, a prosadilo si na postu hudebního skladatele, veterána minimalistické elektroniky Cliffa Martineze. Což pro film samotný samozřejmě byla též dobrá volba. Přesto si režisér prosadil dvě skladby od Jewela a to Tick of the Clock od Chromatics z alba Night Drive a Under Your Spell od Desire, což je spolu s Glass Candy (jednu skladbu si vybral Refn už na svůj předchozí film Bronson), další z projektů Jewela ustájených pod vlastním labelem Italians Do It Better. Veškerý složený a natočený materiál pro Drive, Jewel naštěstí nehodil do koše, ale přetavil ho do projektu Symetry s názvem alba Themes For An Imaginary Film. Dal nám tak možnost si vytvořit podobu vlastního imaginárního filmu. I přes odstavení jeho soundtracku k Drive na slepou kolej, se nemohlo Jewelovi a potažmo Chromatics stát nic lepšího. Filmem Drive na sebe upozornili a též získali další posluchače. Spolupráce mezi Jewelem a Refnem pokračuje k připravovanému filmu Logan's Run chystaný na rok 2013. Podle všeho by to měl být remake filmu z roku 1976 s Michaelem Yorkem v hlavní roli. Doufejme, že tentokrát se dočkáme celého soundtracku.


O novém albu Kill For Love byste měli vědět, že má 17 skladeb, 91 minut a končí 14-minutovou minimalisticko-ambientní instrumentální věcí "No Escape". I přes svoji délku se ale nebudete nudit. Někdo může namítnout, že je to k neuposlouchání dlouhé, ale ti, kteří investují svůj čas do klidného poslechu tohoto vlastně dvojalba, posléze zjistí, že se jim nahrávka pomalu zahnízdila v uších, a na povrch jim začnou pronikat detaily předtím neslyšené a opomíjené.





Album začíná odvážně předělávkou Neila Younga Hey Hey, My My (Into the Black), která vás dokáže, na malém prostoru a s minimem prostředků, uhranout již v počátku. Velmi ctí originál, přesto je výsledek zcela odlišný a přesto nesmírně podmanivý s intimní atmosférou. Podobně si na předchozím albu Night Drive vzali do parády skladbu Running Up That Hill od Kate Bush. Opět odvedli perfektní práci na této coververzi. Zpěv Ruth Radelet je často jakoby zastřený mlhou, přesto ostře něžný. Jindy je chladný a odtažitý, aby nás za okamžik v další skladbě přesvědčila o opaku. Největší hit se dá považovat píseň Lady, chytlavá tepající věc, kde bez ustání tikají elektronická arpeggia (stejně jako ve většině skladeb) a syntezátory krouží okolo vaší hlavy. Stačí se jen uvolnit a nechat Lady přistoupit až k vám. Je to jeden z mála momentů na albu, kdy melancholická tíživá nálada ustoupí optimističtějším emocím. V následné These Streets Will Never Look the Same, více než 8-minutové skladbě, se vrátí ona všudypřítomná melancholická nálada za doprovodu vytříbeného elektro-synth-popového doprovodu, který jakoby neměl nikdy skončit.





Jak už jsem v úvodu naznačil, může se pro vás stát deska Kill For Love branou k rozehrání svého vlastního filmu. I délka 91 minut k tomu nepřímo odkazuje. Stejně tak se na albu nachází mnoho instrumentálních kusů (Running From The Sun, Broken Mirrors - začátek jakoby vypadl ze soundtracku Blade Runnera :-)) či jen částí skladeb (These Streets Will Never Look the Same), při kterých se budete cítit jako na projížďce potemnělým nočním velkoměstem, kde ve stínech planou neony a na prázdných křižovatkách blikají semaforová světla. Ale podvědomě tušíte, že blížící se bouři, kterou slyšíte v dálce, této noci neujedete (závěrečná No Escape).





Je velmi těžké vytrhnout a popsat jednotlivé skladby, protože většina z nich více fungují v rámci celku než sami o sobě, samozřejmě kromě písní s vokály (Kill For Love, Candy). Tím se stále vracím k paralele filmu, neboť často není tak důležité zkoumat jednotlivé scény, jako spíše nechat působit atmosféru daného filmu na vaše smysly. Nechat se jím jen tak unášet. Tak je to i s deskou Kill For Love. Těžko uchopitelná v detailech, ale jako celek působící velmi koherentně a svým spůsobem smyslně.
Uvolněte všechny svaly, uvelebte se na svém oblíbeném místě a nechte hudbu, ať vás na svých křídlech odnese daleko od všední reality.







Linky > Official web > facebook > soundcloud > myspace

pondělí 23. dubna 2012

Rosie Thomas & Sufjan Stevens - Hit and Run Vol. 1 (split singl)


Tak a máme tu další věc od Sufjana Stevense. Tentokrát jde o 7'' split singl s Rosie Thomas k příležitosti "Record Store day", který byl v sobotu 21. 4.
První skladba Where were you? je vlastně předělaná nebo spíše variací na Where was I? od Rosie Thomas z její poslední desky With Love. Sufjan bohužel opět použil svůj oblíbený(?) auto-tune, přesto, že by mu zde ohromě slušel jeho originální jemný hlas, ale nezmodifikovaný. Škoda, protože je to pěkná něžná věc. Bohužel auto-tune to zabíjí. Jen v úplném závěru, kdy Sufjaj již zpívá beze slov, má způsob, jakým si tam s auto-tune pohrává, nějaký smysl.
Here i am! je více dynamická skladba, takže auto-tune se i u Rosie i Sufjana více schová a ve svém celku je to povedená skladba. Má to typické Sufjanovo-Age-of-Adz značky (čti analog. zvuky, pípání, synťáky a jiná elektro-cinkrlátka :)), a přitom je to krásná písnička.
Celkově bych tomuto splitu, jakožto odbivovatel Sufjanova alba Age of Adz, dal asi 70% a to jen díky nevhodně použitému auto-tune. No a dole si můžete poslechnout stream jak celého splitu, tak i album Rosie Thomas With Love. Mimochodem velmi povedené a přílemné. Doporučuji. :)

tracklist >
A. Rosie Thomas - Where were you?
B. Sufjan Stevens - Here i am!

úterý 17. dubna 2012

Flash Arnold - In 1985 EP (download)


Milujete analogový zvuk syntetizátorů z 80.let? Ano? Rovnou si stáhněte EP níže. Pokud ale odpovíte ne, tak přesto dejte tomuto finskému projektu Flash Arnold šanci. Všichni jsme viděli nějaký americký film z té doby, kde jako hudba jely synťáky, automatický bubeník a další módní výstřelky hudby té doby. Častokrát to byla opravdu hrůza, co se nedala poslouchat, ale vyjímky se našli. Třeba ústřední témata k filmům jako Beverly Hills Cop , Terminator  nebo Assault on Precinct 13 od Johna Carpentera , ten si dělal sám i hudbu k filmu nebo třeba slavné téma ke Ghost Busters , ale to je se zpěvem, který na EP Flash Arnolda nenajdete. Tento finský projekt si bere z té doby téměř identický zvuk, ale strukturou je o kousek vedle. Plus řízněte to jěště s hudbou z her 8bit počítačů a máte přibližnou představu o tomto EP. Vítejte "In 1985"! :)

Stahujte zde.