Folk popové sesterské duo Lily & Madeleine z Indianapolis tvoří dvě teenagerky Lily a Madeleine Jurkiewicz, které svůj nesporný talent projevily z kraje tohoto roku na vydaném EP The Weight of the Globe.
Aby bylo jasno, Madeleine je osmnáct a její sestře pouhých šestnáct let, nicméně i přes to mají dospělý projev a co víc, jejich hlasy jednotlivě jsou překrásné, jemné, lehké jak pírko, ale ještě úžasnější je jejich společná harmonie, kterou v dvouhlasu vytváří. Neskutečně příjemné, a jak někdo na netu poznamenal, i kdyby zpívaly o těch neodpornějších věcech, tak v uších posluchače by to znělo jako mana nebeská. Krásné čisté hlasy by ale nestačily, kdyby děvčata nepřenesly do svého zpěvu i pokoru, smutek a trápení, které to celé posouvá do vážnější a zadumanější roviny, tak typické pro jejich věk. S tím se nese i obsah, který je vyspělejší než byste do nich, opět podle věku, mohli předpokládat. Naštěstí to nejsou nějaké MTV hvězdičky, co zpívají jen a pouze o klukách a holkách co spolu chodí a jaké mají při tom trable. Stačí se zaposlouchat např. do textů Back to the River "If only my heart could speak into this river / And you'd drink me up / I could be free of all these lonesome shivers / I could give myself up" či Tired "I'm so tired / The city seems much taller / Maybe I'm just smaller / Crushed by the weight of the globe / Is it worth it / I hope so" a hned víte, že tyhle holky mají něco v sobě, co jiní nikdy nemusí najít, a to talent vyjádřit pocity v krásné lyrické formě.
If only my feet could fall as fast as a heart does
I would be so long gone
But I'm stuck, stuck under your thumb
I can't get up
I can't get up, up I can't get up
If only my eyes could see as high as a mountain
Or wherever your heart's gone
But I have fallen on the bank of this river
I can't get up
I can't get up, up I can't get up
If only my heart could speak into this river
And you'd drink me up
I could be free of all these lonesome shivers
I could give myself up (give myself up)
We all go back to the river
We will all come undone
And there you will be, my love, with the faintest touch
And I will give myself up
Give myself up, up
I will give myself up
Když jsem je prvně slyšel, a vlastně ještě dřív, když jsem si o nich jen četl někde na netu, tak je všude přirovnávali k taktéž sesterské dvojici First Aid Kit (neboli Johanna a Klara Söderberg ze Švédska, které též debutovali ve stejném věku s Drunken Trees EP v roce 2008), no a při poslechu vás to opravdu napadne. Nicméně oproti FAK mají Lily & Madeleine přeci jen něžnější éteričtější hlasy a i hudba je více jemnější, pokud se to dá vůbec takto porovnat. Kromě akustických kytar uslyšíte piano, ukulele, tenor a alt saxofon nebo i cello a trubku. To vše v příjemném balení melodického, trochu posmutnělého folk popu. Pro ty kterým by to nestačilo, tak koncem tohoto měsíce 29. října vydají děvčata své debutové album pojmenované jednoduše Lily & Madeleine na astmatické kočičce Sufjana Stevense aka Asthmatic Kitty Records :), tak se docela těším kam se posunou. Jako ochutnávku uveřejnily jednu píseň z debutu a to konkrétně Devil We Know, která nabízí propracovanější a bohatší aranže, takže to můžeme brát jako slibný příslib, co přinese jejich první řadová deska.
Neodpustím si přidat ještě krásnou In the Middle v live verzi.
A tady si můžete díky jejich bandcamp webu poslechnout stream celého The Weight of the Globe EP.
A pokud byste toho neměli ještě dost, tak si můžete poslechnout bonus ve formě akustických verzí skladeb z předchozího EP na White Arc Session Acoustic EP 1:
Linky > official web > facebook > twitter > youtube
Zobrazují se příspěvky se štítkemep. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemep. Zobrazit všechny příspěvky
středa 2. října 2013
Lily & Madeleine | The Weight of the Globe EP (recenze + full stream)
Labels:news, indie, rock, pop, folk, post-rock
ep,
folk,
folk-pop,
full stream,
lily & madeleine,
recenze,
video
čtvrtek 13. prosince 2012
Canon Blue - Halcycon EP (recenze + download)
Canon Blue aka Daniel James nahrál v roce 2007 Halcycon EP, jako svoji druhou nahrávku po rok starém povedeném debutu Colonists. Vydal ji pod hlavičkou dánského labelu Rumraket. který založili členové kapely Efterklang. Překvapením ale může být, pokud jste čekali severskou kapelu, protože Canon Blue je vlastně projekt původem z Nashvillu.
Samotné EP začíná velmi příjemnou směsí ambientních ploch, elektronických zvuků, které vás zavanou do vod ne nepodobných Múm či Sigur Rós. Zanedlouho ale převezme otěže povedená popové melodie skladby Halcyon za stěžejní podpory rytmického piana.
Určitě vás nadchne druhá skladba excelentní křehká Ennui, která vás dostane svou lehkostí a svěžestí. Celá skladba se nese v synkopickém rytmu bycích, za zvuku cella s repetetivní kytarou, v záveru finišující v cvrkotu zvuků a všemožného elektronického tikání. Není od věci zde uvést, že se na ní podílel svým masteringem Mads Brauer z Efterklang.
Předposlední Avatar Furr je asi od začátku do konce nejpřímější skladba s indie zvukem a rovným rytmem. Za pěknými vokály i backvokály je zde, jako i na celém EP, zodpovědný samozřejmě samotný Daniel James.
Poslední Kingfisher Sweet, je postavená jako filmová báseň se smyčci povídající si s pianem, jež v závěru spojí ve sborové vokalíze 'nanana'. Náladou připomene různé post-rockové kapely jen s rozdílem, že zde nenajdete mohutnou gradaci ve formě kytarových stěn v závěru. Až do konce se stále drží snové atmosféry a vy po závěru poslední noty nelitujete těch 17 minut, neboť víte, že opravdu stály za to a že si je rádi zopakujete.
Halcyon EP si můžete oficiálně stáhnout zdarma zde (kvalita 192k mp3), neboť pánové z labelu Rumraket uvolnili nahrávku volně ke stažení. Pokud byste chtěli vyšší kvalitu mp3, tak byste si museli již připlatit. Myslím, že je to velmi férová nabídka.
linky > official web > facebook > twitter > myspace > soundcloud
Samotné EP začíná velmi příjemnou směsí ambientních ploch, elektronických zvuků, které vás zavanou do vod ne nepodobných Múm či Sigur Rós. Zanedlouho ale převezme otěže povedená popové melodie skladby Halcyon za stěžejní podpory rytmického piana.
Určitě vás nadchne druhá skladba excelentní křehká Ennui, která vás dostane svou lehkostí a svěžestí. Celá skladba se nese v synkopickém rytmu bycích, za zvuku cella s repetetivní kytarou, v záveru finišující v cvrkotu zvuků a všemožného elektronického tikání. Není od věci zde uvést, že se na ní podílel svým masteringem Mads Brauer z Efterklang.
Předposlední Avatar Furr je asi od začátku do konce nejpřímější skladba s indie zvukem a rovným rytmem. Za pěknými vokály i backvokály je zde, jako i na celém EP, zodpovědný samozřejmě samotný Daniel James.
Poslední Kingfisher Sweet, je postavená jako filmová báseň se smyčci povídající si s pianem, jež v závěru spojí ve sborové vokalíze 'nanana'. Náladou připomene různé post-rockové kapely jen s rozdílem, že zde nenajdete mohutnou gradaci ve formě kytarových stěn v závěru. Až do konce se stále drží snové atmosféry a vy po závěru poslední noty nelitujete těch 17 minut, neboť víte, že opravdu stály za to a že si je rádi zopakujete.
Halcyon EP si můžete oficiálně stáhnout zdarma zde (kvalita 192k mp3), neboť pánové z labelu Rumraket uvolnili nahrávku volně ke stažení. Pokud byste chtěli vyšší kvalitu mp3, tak byste si museli již připlatit. Myslím, že je to velmi férová nabídka.
linky > official web > facebook > twitter > myspace > soundcloud
Labels:news, indie, rock, pop, folk, post-rock
canon blue,
download,
ep,
recenze
úterý 17. dubna 2012
Flash Arnold - In 1985 EP (download)
Milujete analogový zvuk syntetizátorů z 80.let? Ano? Rovnou si stáhněte EP níže. Pokud ale odpovíte ne, tak přesto dejte tomuto finskému projektu Flash Arnold šanci. Všichni jsme viděli nějaký americký film z té doby, kde jako hudba jely synťáky, automatický bubeník a další módní výstřelky hudby té doby. Častokrát to byla opravdu hrůza, co se nedala poslouchat, ale vyjímky se našli. Třeba ústřední témata k filmům jako Beverly Hills Cop , Terminator nebo Assault on Precinct 13 od Johna Carpentera , ten si dělal sám i hudbu k filmu nebo třeba slavné téma ke Ghost Busters , ale to je se zpěvem, který na EP Flash Arnolda nenajdete. Tento finský projekt si bere z té doby téměř identický zvuk, ale strukturou je o kousek vedle. Plus řízněte to jěště s hudbou z her 8bit počítačů a máte přibližnou představu o tomto EP. Vítejte "In 1985"! :)
Stahujte zde.
sobota 14. dubna 2012
New Order vydali 18 min. verzi skladby “Elegia” na vinylu!
Neváhejte, nelekejte se dlouhé stopáže a poslechněte si tuto vzjímečnou skladbu. A pokud byste měli zájem o koupi vinylu, můžete tak učinit např. na Piccadilli Records.
tracklist >
A1. Elegia (Full Version)
B1. 5-8-6 (Peel Session)
B2. The Him
Labels:news, indie, rock, pop, folk, post-rock
ep,
joy division,
new order
středa 4. dubna 2012
Sufjan Stevens a jeho nový projekt s / s / s
Sufjan Stevens je chameleón, u kterého nikdy nevíte, do čeho se pustí příště. Po výtečné a v mnoha směrech vyjímečné desce v jeho diskografii Age of Adz nás opět překvapuje svým novým počinem Beak & Claw, vydaného již 20. března u Anticonu. Na tomto EP se dal dohromady s producentem a skladatelem Son Luxem a s rapperem Serengeti z Anticonu. Netradiční a nečekané spojení, kde každý z této trojice s / s / s má na albu své místo. I když při celkovém pohledu Sufjan je to poslední S, neboť Serengeti se Sun Luxem dominují.
Museum Day připomene uvodním Sufjanovým auto-tune hlasem jeho předchozí desku, na kterého navazuje Serengeti se svým surealným deklamováním o "dream energy" podpořený laptopovými zvuky a elektro cinkáním s nervními beaty v pozadí. Moc příjemná věc. Druhá Beyond Any Doubt je především v rukou Serengetiho a Son Luxe s jeho synťáckými zvuky a pomalu valivým beatem. Serengetiho rap a nekompromisními rýmy ze začátku dominují a v druhé polovině se s jeho závěrečném zvolání "I had the world figured out beyond any doubt." střídá Sufjan s "If I could figure out what it was all about I'd work it out."
V třetí If This Is Real se skladbou proplétá hlas Shary Worden z My Brightest Diamond. Možná paradoxně se tato skladba bez Sufjanovy přítomnosti jeví jako nejlepší kus z alba. To se nedá říct o závěrečné Octomon, kde Sufjanovo opakující se "Do you feel like I do?" a "I had the night of my life!"je trochu rušivé a spolu s nedotaženým elektro spodkem zní lacině a uspěchaně a ani závěrečné "funny" přidání harmoniky to nezachrání.
Projekt s / s / s rozhodně stojí za pozornost, i když fanoušky Sufjana potěší jen částečně. Nezbývá než doufat, že Sufjan Stevens se vrátí brzy se svou sólovou deskou. Je mi ale jasné, že předpokládat u Sufjana kam se posune příště je riskantní podnik.
“I don’t want resistance
Put your hands in fire
Realise, realise energy
It’s only meant to burn a while
All I want is justice
Put your hands in mine
You and I, you and I, energy
But never meant to dignify
Was a dream, was a dream energy
A vision of a haversine
I blame you for everything
You didn’t even try to fight
Show your face my sweetness
Put your hand in fire
Make it right, make it right, energy
Punishment should fit the crime”
.: Museum Day :.
Labels:news, indie, rock, pop, folk, post-rock
electronic,
ep,
hip-hop,
laptop,
rap,
recenze,
serengeti,
son lux,
sufjan stevens
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)





