Zobrazují se příspěvky se štítkemsynthpop. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsynthpop. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 27. února 2014

M83 | I Need You | novinka ze soundtracku k filmu Divergent

Anthony Gonzalez v hudebním světě známý jako M83 se po čase ozívá s novou skladbou. Po písni Ali & Matthias k soundtracku k filmu You And The Night, který má na svědomí jeho bratr Yann, přichází opět se skladbou k soundtracku k filmu. Snímek i novinka se jmenuje Divergent a jedná se o romantickou lehce dystopickém sci-fi podle stejnojmenného knižního bestselleru Veronicy Roth. Obrázek o filmu si můžete udělat z traileru. Podle mě kromě Kate Winslet jako hlavního padoucha to bude průměrná práce pro teenagery, ale třeba to překvapí. Za to hudba M83 opět nezklamala. První třetina poklidná a velmi cinematická a zbylé dvě třetiny už je M83 v plné synťákové kráse, kde mě velmi potěšilo pěkné saxofónové sólo.

čtvrtek 29. srpna 2013

CHVRCHES | The Mother We Share | Gun | Recover | a nové album v září! (single + video)

Electropopová kapela z Glasgow CHVRCHES, která předskakovala letos v červenci Depeche Mode v pražském Edenu, zanedlouho vydá své debutové album pojmenované The Bones Of What You Believe. Datum vydání je stanoveno na 23. září u Virgin Records.

Po povedeném jarním EP Recover se tak dočkáme regulerní desky. Kapelu tvoří trojice Iain Cook (původně alt-rocková kapela Aereogramme), Martin Doherty (z indie kapely The Twilight Sad) a mladá zpěvačka a novinářka na volné noze Lauryn Mayberry. Nový projekt se změnil v regulérní kapelu CHVRCHES na konci roku 2011 a ono "V" v názvu dali místo "U" proto, aby se snadněji vyhledával na internetu. Stylem jsou blízko synthpopu, nicméně podobně jako M83 není čistý synthpop, tak i Chvrches mají přesah do temnějších oblastí a tedy i styčné plochy právě s Depeche Mode. Nicméně jemný až dívčí hlas zvěvačky Lauryn Mayberry a cit pro výrazné melodie, posouvá zvuk kapely do velmi příjemného elektro popu.

Po EP Recover stačili do dnešních dnů zveřejnit další skladby resp. singly z připravované desky včetně videoklipů. Po klipu k Recover tu máme singl Gun a poslední z kraje srpna videoklip k otevíráku z debutu The Mother We Share.









The Bones Of What You Believe tracklist >
1 | The Mother We Share
2 | We Sink
3 | Gun
4 | Tether
5 | Lies
6 | Under The Tide
7 | Recover
8 | Night Sky
9 | Science/Vision
10 | Lungs
11 | By The Throat
12 | You Caught The Light

Deluxe:
13 | Strong Hand
14 | Broken Bones
15 | Gun (KDA Remix)
16 | The Mother We Share (We Were Promised Jetpacks Remix)
17 | Recover (Live At Village Underground)

18 | The Mother We Share (Live At Village Underground)

Linky > official web > facebook > twitter > soundcloud > tumblr

úterý 28. května 2013

Glass Candy | Beautiful Objects (official video)

Glass Candy ze stáje Italians Do It Better dnes hodili na net nové video ke skladbě Beautiful Objects. Pokud máte v oblibě specifický zvuk synthpopových písniček z velmi povedeného soundtracku k filmu Drive, tak tato skladba vám jisto jistě sedne. Cool synťáky, pravidelný rytmus, 80's feeling a fajnový ženský vokál Idy No. Pro úplnost dodávám, že na soundtracku Drive byly projekty Desire a Chromatics, za kterými stejně jako za Glass Candy stojí přední postava Italians Do It Better Johnny Jewel.



čtvrtek 2. května 2013

Austra | Home (Official Video)

Velmi povedený nový singl Home z připravovaného druhého alba Olympia představila včera veřejnosti kanadská formace Austra. Ti z vás, kteří měli možnost se s kapelou seznámit již v roce 2011, kdy vydali svůj skvělý debut Feel It Break, vědí, že jeden z pilířů kromě temnějších synthpopových kompozic vévodí hudbě Austra nezaměnitelný hlas Katie Stelmanis. Její originální barva hlasu, precizní práce s ním, brilantní intonace a rozsah je to co dělá Austru především tak výbornou a na první poslech rozeznatelnou kapelu.
Singl Home tak úspěsně následuje hity z předchozího alba jako Spellwork či Lose It. Samotné video "před zrcadlem" od režisérského dua that go (Noel Paul & Stefan Moore, video např. pro Bat For Lashes či Röyksopp) je fajn, potěší, ale není ničím výjimečné. To se nedá říci o samotné skladbě, která bude určitě patřit k jedné z nejvýraznějších skladeb tohoto roku. Alba Olympia se dočkáme 17. června u Domino Records. Nevím jak vy, ale já se těším.



Linky > official web > facebook > twitter > myspace > tumblr > soundcloud

pondělí 25. března 2013

John Grant | Pale Green Ghosts (official video)

Po výrazném a úspěšném debutu z roku 2010 Queen of Denmark přichází John Grant s novou deskou nazvanou Pale Green Ghosts (Bella Union). Stejný název připadl i na první singl, které album otevírá. Hypnoticky monotónní skladba Pale Green Ghosts postavená na repetetivním motivu modulovaných synthetizátorů působí stejně jako klip na první pohled stroze, ale stačí se nechat unášet melodiií zpívanou podmanivým hlasem Johna Granta a jistě podlehnete. V klipu se mi líbí opakující se motivy (otevírání kufru auta, noční silnice, kopání..), přes které se nakonec dobereme k pěkné pointě. Režie se ujal Alex Southam (např. klipy pro Alt-J, The Walkmen). A úplně bych zapomněl na ten nádherně potemnělý text...



Back then I often found myself
Driving along the road at night
And the radio was broadcasting the ocean
Warm late spring's wind whips through my hair
I am right here, but want to be there
And no one in this world is gonna stop me

Pale green ghosts at the end of me
Soldiers of this black highway
Helping me to know my place
Pale green ghosts must take great care
Release themselves into the air
Reminding me I must be away

25 and 36 to boner I was getting warm
But now I'm getting colder and now
I stomp my feet acting like a child
I hope you get everything you wanted boy
I hope you conquer the world and turn it into your toy
But don't come crying when you're forced to learn the truth

Pale green ghosts at the end of me
Soldiers of this black highway
Helping me to know my place
Pale green ghosts must take great care
Release themselves into the air
Reminding me I must be away

Pale green ghosts at the end of me
Soldiers of this black highway
Helping me to know my place
Pale green ghosts must take great care
Release themselves into the air
Reminding me I must be away 


Linky > official web > facebook > myspace > soundcloud

pondělí 10. prosince 2012

M83 - Wait (official video) aneb završení trilogie

Nebudu zastírat své nadšení z tohoto videoklipu, a to nejen že Wait mám z loňského dvojalba "Hurry Up, We're Dreaming" asi nejraději, ale je to i skvostný kus filmařiny s krásnou citací a poctou filmu 2001: Vesmírná odysea. Navíc se jedná o závěrečnou epizodu trilogie videoklipů od režisérského dua Fleur & Manu. První část byla video ke skladbě Midnight City a druhá k Reunion (klipy naleznete zde).
Za francouzkou kapelou M83 stojí Anthony Gonzalez, který jak se sám několikrát vyjádřil, bere jako své největší inspirační zdroje pro svou muziku především sny a pak filmy. Při skládání si často svou hudbu představuje ve filmových obrazech. Stejně tak i celé dvojalbum je zamýšleno, jako pomyslný soundtrack k filmu, který ale bohužel neexistuje. Proto asi vznikla tato velmi povedená video trilogie, která obohacuje album o další rozměr.

Filmová pritažlivost dovedla Anthony Gonzaleze až ke spolupráci na soundtracku k připravovanému filmu Josepha Kosinskiho (Tron: Legacy) s názvem Oblivion (Nevědomí). Hlavní roli se ujal Tom Cruise a bude se jednat, stejně jako u Trona, o naleštěnou designovou sci-fi laskominu, na pozadí post-apokaliptického příběhu (více zde). Trailer k filmu můžete zhlédnout tady (jen upozorňuji, že autoři traileru prozrazují trochu více z děje, než by museli).




Send your dreams
Where nobody hides
Give your tears
To the tide
No Time
No Time
There's no end
There is no goodbye
Disappear
With the night
No Time
No Time


Linky >  official web > facebook > twitter

úterý 26. června 2012

Chromatics - Kill For Love (recenze, full stream, video)

Zhasněte světla, zavřete okna, zatáhněte z části závěsy, nechte měkké měsíční světlo, aby prosvětlilo přítmí pokoje, vezměte si vaše oblíbené pití, pohodlně se posaďte do křesla, uvolněte se, zmáčkněte na ovladači play, zavřete oči a nechte se 90 minut unášet na vlnách vlastního filmu. I tak by se dal charakterizovat dojem z poslechu alba Kill For Love Oregonské kapely Chromatics.


Johnny Jewel je hlavou i tělem Chromatics, který již na předchozí debutové desce Night Drive (2007) prokázal cit pro noirové synth-popové melodie a hypnotické filmové nálady. Není tedy náhodou, že původně měl skládat hudbu k filmovému hitu Drive (2011), který natočila dánská stoupající režisérská hvězda Nicolas Winding Refn (trilogie Pusher či Bronson). Refn ho oslovil již v počátku natáčení, ale postupem času, kdy se projekt zvětšoval, zasáhlo studio, a prosadilo si na postu hudebního skladatele, veterána minimalistické elektroniky Cliffa Martineze. Což pro film samotný samozřejmě byla též dobrá volba. Přesto si režisér prosadil dvě skladby od Jewela a to Tick of the Clock od Chromatics z alba Night Drive a Under Your Spell od Desire, což je spolu s Glass Candy (jednu skladbu si vybral Refn už na svůj předchozí film Bronson), další z projektů Jewela ustájených pod vlastním labelem Italians Do It Better. Veškerý složený a natočený materiál pro Drive, Jewel naštěstí nehodil do koše, ale přetavil ho do projektu Symetry s názvem alba Themes For An Imaginary Film. Dal nám tak možnost si vytvořit podobu vlastního imaginárního filmu. I přes odstavení jeho soundtracku k Drive na slepou kolej, se nemohlo Jewelovi a potažmo Chromatics stát nic lepšího. Filmem Drive na sebe upozornili a též získali další posluchače. Spolupráce mezi Jewelem a Refnem pokračuje k připravovanému filmu Logan's Run chystaný na rok 2013. Podle všeho by to měl být remake filmu z roku 1976 s Michaelem Yorkem v hlavní roli. Doufejme, že tentokrát se dočkáme celého soundtracku.


O novém albu Kill For Love byste měli vědět, že má 17 skladeb, 91 minut a končí 14-minutovou minimalisticko-ambientní instrumentální věcí "No Escape". I přes svoji délku se ale nebudete nudit. Někdo může namítnout, že je to k neuposlouchání dlouhé, ale ti, kteří investují svůj čas do klidného poslechu tohoto vlastně dvojalba, posléze zjistí, že se jim nahrávka pomalu zahnízdila v uších, a na povrch jim začnou pronikat detaily předtím neslyšené a opomíjené.





Album začíná odvážně předělávkou Neila Younga Hey Hey, My My (Into the Black), která vás dokáže, na malém prostoru a s minimem prostředků, uhranout již v počátku. Velmi ctí originál, přesto je výsledek zcela odlišný a přesto nesmírně podmanivý s intimní atmosférou. Podobně si na předchozím albu Night Drive vzali do parády skladbu Running Up That Hill od Kate Bush. Opět odvedli perfektní práci na této coververzi. Zpěv Ruth Radelet je často jakoby zastřený mlhou, přesto ostře něžný. Jindy je chladný a odtažitý, aby nás za okamžik v další skladbě přesvědčila o opaku. Největší hit se dá považovat píseň Lady, chytlavá tepající věc, kde bez ustání tikají elektronická arpeggia (stejně jako ve většině skladeb) a syntezátory krouží okolo vaší hlavy. Stačí se jen uvolnit a nechat Lady přistoupit až k vám. Je to jeden z mála momentů na albu, kdy melancholická tíživá nálada ustoupí optimističtějším emocím. V následné These Streets Will Never Look the Same, více než 8-minutové skladbě, se vrátí ona všudypřítomná melancholická nálada za doprovodu vytříbeného elektro-synth-popového doprovodu, který jakoby neměl nikdy skončit.





Jak už jsem v úvodu naznačil, může se pro vás stát deska Kill For Love branou k rozehrání svého vlastního filmu. I délka 91 minut k tomu nepřímo odkazuje. Stejně tak se na albu nachází mnoho instrumentálních kusů (Running From The Sun, Broken Mirrors - začátek jakoby vypadl ze soundtracku Blade Runnera :-)) či jen částí skladeb (These Streets Will Never Look the Same), při kterých se budete cítit jako na projížďce potemnělým nočním velkoměstem, kde ve stínech planou neony a na prázdných křižovatkách blikají semaforová světla. Ale podvědomě tušíte, že blížící se bouři, kterou slyšíte v dálce, této noci neujedete (závěrečná No Escape).





Je velmi těžké vytrhnout a popsat jednotlivé skladby, protože většina z nich více fungují v rámci celku než sami o sobě, samozřejmě kromě písní s vokály (Kill For Love, Candy). Tím se stále vracím k paralele filmu, neboť často není tak důležité zkoumat jednotlivé scény, jako spíše nechat působit atmosféru daného filmu na vaše smysly. Nechat se jím jen tak unášet. Tak je to i s deskou Kill For Love. Těžko uchopitelná v detailech, ale jako celek působící velmi koherentně a svým spůsobem smyslně.
Uvolněte všechny svaly, uvelebte se na svém oblíbeném místě a nechte hudbu, ať vás na svých křídlech odnese daleko od všední reality.







Linky > Official web > facebook > soundcloud > myspace