Gregory Porter | Be Good (recenze + album stream)

Včera 14. března v paláci Žofín se v rámci Jarní Gala, donátorského galavečera pro Struny podzimu, představil již podruhé fenomén jazzového zpěvu současnosti, Gregory Porter. Mnozí kritici jej považují za hvězdu světového jazzu nejvyšší svítivosti za poslední dekádu. Podobný hlas už tu dlouho nebyl, neboť od jeho součastníků jako Michael Bublé či Kurt Elling, se liší svým více soulovým až gospelovým stylem zpěvu, který je pro něj typický.
Gregory Porter, newyorčan narozený roku 1971 v Kalifornii, má hudební kořeny zapuštěné v gospelu, neboť se od mala pohyboval v duchovním prostředí díky matce, která byla kazatelkou. Svého otce nikdy nepoznal. Poprvé zazářil ve hře na Broadwayi, kde hrál v autobiografickém představení o svém dětství, kde poslouchal desky Nat King Colea a představoval si, jak je Nat jeho adoptivní tatínek.
Letos byl Gregory Porter již podruhé nominován na cenu Grammy s písní Real Good Hand z jeho druhého alba Be Good, které vyšlo loni u nahrávací společnosti Motéma. Debutoval v roce 2010 s albem Water, které okamžitě sklidilo ohromný úspěch, nejen mezi jazzovými fanoušky a kritiky. Album Be Good potvrdilo Gregoryho kvality, nejen jako výborného zpěváka, ale i jako skladatele, neboť si většinu skladeb píše sám a jen málo písní jsou jazzové standardy. Nicméně nepochybuji, že jednou se některé z jeho písní těmi standardy sami stanou, protože jsou jedním slovem báječné.
Na otázku, proč své první sólové album vydal až ve svých téměř 40 letech, Porter odpovídá:

„Chtěl jsem vydat album dříve, ale nenaskytla se mi k tomu ideální příležitost. Hudbu musíte nejprve napsat, potom nahrát, propagovat, potřebujete k tomu hodně peněz a vůbec celé je to komplikovaný proces. Čekal jsem tedy na tu správnou chvíli, a ta se naskytla možná trochu pozdě, ale já věřím, že to byl pro mne ideální čas. Nyní jsem totiž spokojený sám se sebou jako s člověkem, zpěvákem, skladatelem. Dělám to, co dělám. Na nic si nehraju, jsem sám sebou. Nejsem uměle vyprodukovanou hvězdou, nekalkuluji, nečekám na příští úspěch. Nesnažím se být nejlepší, chci být jen sám sebe. Velký je ten, kdo je jedinečný. A já se snažím najít svou vlastní hudební cestu.“ (z rozhovoru na Muzikus.cz)

Musím vyzdvihnout jeho vynikající texty podané s lehkostí, v nichž se odráží životní zkušenost, vyzrálost a cit pro frázování. Album Be Good začíná znamenitě skladbou Painted on Canvas, kde prim hraje především výtečné piano, samozřejmě těsně po hlasu Portera, který se klene nad celou skladbou jakoby v beztíži. Přiřozenost a klid vyzařuje z jeho hlasu a posluchače tak naladí do té správné nálady, bez stresu a shonu běžného života. Mimoto v textu je pěkný odkaz na dva afro-americké malíře Archibalda Motley a Romare Beardena "Our stories are told by our hues / Like Motley and Bearden / These masters of peace and life". Především druhý z nich, Baerden, mnohokrát ve svých obrazech zobrazil černošské jazzové muzikanty. Například v obraze Jamming At The Savoy.

Skladba nabízí zapamatovatelnou ale nepodbízivou melodie, která ale nepostrádá v závěru dramatický náboj. To se ostatně dá říci i o všech skladbách na desce Be Good. Jsou skvěle zkomponované a brilantně zahrány všemi hráči. Následující ústřední skladba Be Good (Lion's Song) se nese v pomalém "valčíkovém" rytmu (velmi zjednodušeně řečeno :)), nicméně to neznamená, že by se někam vytratilo jemné swingování a další jazzové ingredience. Především je ale přítomný svělý text zabalený do krásných metafor:

Be good is her name and I sing
my lion's song and brush my mane

she would if she could
so she pulled my lyon's tail and cause me pain
she said lions are made for cages
just to look at in delight
you dare not let'em walk around
'cause they might just bite

does she know what she does
when she dances around my cage and says her name

be good be good

Ve svižné více jak sedmi minutové skladbě On My Way To Harlem se pro změnu vyznává z lásky k harlemskému božskému triptychu: Duke Ellington (jazz), Langston Hughes (poezie) a Marvin Gaye (soul). A zároveň se jeho prostřednictvím vydáme do jeho milovaného Harlemu. Jsem zvědavý, kdy se v jeho hudbě objeví vlivy Ruska, když jeho žena (vzali se loni) pochází právě odtud. Čtvrtá skladba Real Good Hand je jedna z nejlepších skaldeb na albu nejen po hudební stránce ale i svým textem, neboť vychází přímo z Porterova rodinného života. Když začne promluvou k otci své dívky "Well, maybe you know why I'm here.Your daughter and I have been dating for some time now, and you've always been real, real nice to me." tak zní jak Bill Withers, ale z rozhovoru s ním víme, že se jedná o ujištění rodičů jeho nastávající ženy, že jí dávají do dobrých rukou. "Mama, don't you worry 'bout your daughter, 'cause you're leaving her in real good hands." 

Cover verze skladby od Earla Granta Imitation of Life je postavená jen a pouze na zpěvu Gregoryho Portera a klidném pianu Chipa Crawforda. Přímo cítítete tu intimitu plynoucí ze této skladby. "What is love without the giving / Without love you're only living / An imitation, an imitation of life". Naproti tomu je Bling Bling napumpována nesmírnou energiií, kde se dokonce Gregory Porter vyřádí v úžasném scatovacím sólu, ale prostor pro svá sóĺa dostanou i jednotlivý spoluhráči: Chipem Crawfordem (klavír), Aaron James (kontrabas), Emanuel Harrold (bicím) a fantastický Japonec Josuke Sato na saxofon, který na celém albu spolu s Gregorym podává neskutečný výkon. Mohu zmínit například jeho sóla ve Work Song či sedmi minutová Mother's Song, která je navíc skvěle v závěru vygradovaná. Též jej můžete vidět v přiloženém videu k písni Real Good Hand. Následná poklidná Our Love vás nechá nadechnout před fantastickou již zmíněnou skladbou Bling Bling. Následuje má oblíbená Work Song, svižně odsejpající jak dobře namazaný stroj, v které Gregory Porter představuje i svou říznější povahu hlasu. Jen posloucháte, vlníte se do rytmu a podupáváte si, a pokud vám to nestačí, tak si najděte nějaké místo, kde to můžete rozbalit. Jen dodám, že se nejedná o původní skladbu Gregoryho Portera, ale od velikána, dalšího mého oblíbence, Cannonball Adderley. To ale nic nemění na tom, že to Gregory v této skladbě rozhodně maximálně rozjel. Na závěr tu máme skoro ukolébavku God Bless The Child zpívanou bez jakéhokoliv doprovodu. Dává tak vychutnat Porterovu krásnému konejšivému hlasu. Krása a jednoduchost na závěr.
Takže už na nic nečekejte a poslechněte si celé album sami.


Seznam skladeb > 1 Painted On Canvas | 2 Be Good (Lion's Song) | 3 On My Way To Harlem | 4 Real Good Hands | 5 The Way You Want To Live | 6 When Did You Learn | 7 Imitation Of Life | 8 Mother's Song | 9 Our Love | 10 Bling Bling | 11 Work Song | 12 God Bless The Child |

Obsazení > Gregory Porter > zpěv | Chip Crawford > piano |1-11| Aaron James > kontrabas |1-6, 8-11| Emanuel Harrold > bicí |1-6, 8-11| Kamau Kenyatta > soprán saxofon |1| Keyon Harrold > trumpeta |2-4, 8, 11| křídlovka |3| Yosuke Sato > alt saxofon |2, 3, 6, 8-11| Tivon Pennicott > tenor saxofon |2-4, 8, 10, 11|







Linky > official web > facebook > twitter > myspace > soundcloud

Sufjan Stevens - Mr. Frosty Man vs. Zombies (video + album stream)

Vánoce už jsou daleko za námi a tak je teď nejvhodnější doba, když je ještě navíc mráz a sníh, si představit poslední příspěvek Sufjana Stevense do vanočního koloritu a jeho bohaté diskografie.
Sufjan Stevens v polovině listopadu vydal volné pokračování svého vánočního projektu, který započal v roce 2007 box-setem pěti CD (Songs for Christmas), které prapůvodně byly určeni pro pět skupin přátel Sufnana a pro ně speciálně vybrané skladby s vánoční tématikou. Nicméně poté se rozhodl jej vydat i veřejně. Songs for Christmas vznikaly během několika let a stejně tak současný soubor 5 CD pojmenovaný celým názvem "Silver and Gold: Songs for Christmas - Volumes 6 - 10" vznikal v letech 2007-2012.

Názvy jednotlivých CD jsou následující:
1 | Gloria 2 | I Am Santa's Helper 3 | Christmas Infinity Voyage 4 | Let It Snow 5 | Christmas Unicorn

Jak vidíte z přebalů jednotlivých desek resp. EP, tak jsou vyvedeny graficky velmi neortodoxně a velmi nevánočně :) Sufjan je nejen megaloman a egomaniak, to se o něm všeobecně ví, ale i provokatér, i když by to do něj člověk neřekl.
Písně na Silver & Gold jsou zhruba z poloviny převzaté či přímo tradiční. Nechybí Tichá noc (Silent Night), Jingle Bells či Narodil se Kristus Pán (Christ The Lord Is Born) a další. Ale je tu mnoho původních Sufjanových skladeb na téma Vánoc a především ty stojí za to. Můžete si z celého alba v klidu poskládat nové řadové album Sufjana Stevense a ještě dle vlastního výběru. Jinak je stopáž a množství skladeb samozřejmě přepálena a nedá se uposlouchat najednou. Navíc když už nejsou ty Vánoce. Ale ani během nich, si myslím :)
Dnes mám pro vás jednu speciální video ochutnávku z alba Silver & Gold. Jedná se o animovaný videoklip k rozverné písničce Mr. Frosty Man, kde hlavní hrdina sněhulák (frosty man) bojuje o místo na slunci se zombikama. Pěknej mashup, řeknu vám. A hlavně pěkná brutální a krvavá sranda. Stějně vám ale na konci asi bude sněhuláka líto... A pokud budete chtít, tak si poslechněte celé :) album viz konec článku, případně i jeho předchozí vynikající alba, jako Age of Adz, Michigan, Illinois či Seven Swans na jeho bandcamp webu music.sufjan.com.

Atoms For Peace - AMOK (album stream)

Deska AMOK od projektu Atoms For Peace, sice vyjde až 25/26. února (UK/US), nicméně vydavatelství XL Recordings již nyní zveřejnilo na webu stream celého alba. Atoms For Peace je především dítě Thoma Yorka (zpěv, kytara, piano, programming), ale nedílnou součástí této superkapely je Nigel Godrich (kytara, synths, klávesy) jako dlouholetý producent Radiohead, Flea na basu z Red Hot Chilli Peppers, Joey Waronker na bicí od Becka či R.E.M. a v neposlední řadě Mauro Refosco s perkusema. Můžete si tak v klidu domova a zadarmo poslechnout zbrusu nové kvílení Thoma Yorka. Po prvotním poslechu mohu s klidným svědomím konstatovat, že ke zklamání rozhodně nedošlo, nicméně Atoms For Peace následují linii načatou albem The King of Limbs od Radiohead. Deska je ale organičtější, méně ponurá, více hypnotická a obsahuje ve větší míře různé sympatické synťáky (např. legendární Minimoog Model D, se kterým Kraftwerk v roce 1974 nahráli svůj opus Autobahn). O použitých nástrojích Radiohead i Atoms For Peace se můžete dočíst na stránce The King of Gear. Zajímavé čtení. Velké překvapení se tedy nekoná, což ale opravdu nevadí. Nový materiál je i tak nadmíru kvalitní. Jdu si desku pustit ještě jednou. A vy si jí pusťte také. Mějte se.



PS. Pokud by se streamem zde byl nějaký problém, tak jej naleznete i na oficiálním webu kapely.

Linky > official web > facebook > twitter (Thom Yorke)

Tame Impala - nový klip Mind Mischief z výtečné desky Lonerism (plus album stream)

A máme tu ospalé studené úterý. To chce nějaký životabudič. Co takhle nový klip od Tame Impala? Vsadím se, že od klipu jen tak neodtrhnete oči ;)

Australská kapela Tame Impala byla pro mě před Vánoci totální zjevení, které zásadním způsoben nabořilo mou TOP20 (01-10,11-20) alb za minulý rok, a téměř se jí povedlo svým druhým albem Lonerism sesadit jedničku žebříčku výborné album An Awesome Wave od Alt-J. Navíc se jí to podařilo se stylem hudby, který jsem nikdy moc neposlouchal i když jsem ke všem těm starým kapelám jako Lez Zeppelin, Deep Purple, Beatles, Beach Boys či Kinks měl respekt jako k ikonám minulosti, která je ale již za námi. Tame Impala si tak vzala za své melodičnost let šedesátých, přidala rozevlátost zvuku kytar a přimíchala kapku LSD, aby ten jejich pop-psychedelický šťavnatý nášup byl lehce stravitelný i v naší době. Občas si odskočí do valivých peřejí glam-rocku (Elephant, viz níže), aby se vynořily opět v současnosti, která ale v jejich podání je stejně jednou nohou v minulosti. Důležité je, že to funguje. A to sakra dobře...



Vychutnejte si předešlý klip Tame Impala, který vyniká svou excelentní animací a ztvárněním, jak z nejrůžovějšího tripu :)



Na závěr ještě klip k prvnímu singlu Elephant, který dokáže nakopnout.



A jako pomyslná třešnička tu na Vás čeká stream celého alba Lonerism. Takže si ho pěkně poslechněte. Potom si ho poslechněte ještě jednou a pak kolikrát chcete, protože pokud Vás chytne, tak už nepustí. Akorát, že byste si pustili debut Tame Impala nazvaný Innerspeaker. Album méně otevřené, jak už název napovídá, zato ale neméně povedené, stejně jako jeho následovník. Jak jsem to někde na netu zahlédl trefně pojmenované a zařazené do škatule "epic psych-gasm" :))



Linky > official web > facebook > twitter > soundcloud > myspace

My Bloody Valentine - M B V (album stream)

Legenda shoegaze a rockové hudby obecně, My Bloody Valentine, je zpět po 22 letech s novým albem jednoduše pojmenovaném M B V! Frontman kapely Kevin Shields sice sliboval, že novinka vyjde do konce roku 2012, což se nestihlo, nicméně aspoň máme o to radostnější únorový start :) Večer 2.2. na stránce jejich facebookového profilu nahodili status, že novinka vyjde ješte týž večer, což se opravdu stalo, ale vzápětí se náporem fans web kapely zhroutil a byl nějakou dobu mimo provoz. V tuto dobu je vše již dávno ok a tak si album můžete stáhnout (čti koupit ;)) buď v digitální podobě či si obědnat CD nebo slušivý 180g vinyl do své sbírky a zařadit si jej hned vedle debutu Isn't Anything z roku 1988 a především legendárního předchůdce z roku 1991 Loveless. Ale aby to bylo fér a věděli jste, co si kupujete, tak kapela nabídla stream celého alba k poslechu na youtube (viz. níže).
Po prvním poslechu musím říci, že album stojí nejen za poslech, ale pořízení si nahrávky do své sbírky... Zdá se, jako by během těch 22 let neuběhl téměř žádný čas a my stále byli v devadesátých letech. Sice M B V nenavazuje přímo na Loveless, ale i tak jsou tam mnohé podobnosti a ingradience, které tvoří stále chutnou polévku. Její vaření, které začalo již v roce 1996, a to navíc z dnešního pohledu dosti zastaralými postupy (použité byly poze dva čtyřiadvacetistopé pásky), nechalo uzrát devět skladeb, které zůstaly po mnoha vyřazených nevyhovujících písniček, se kterými kapela nebyla  spokojena. Neboť se Shilds nechal slyšet, že nová nahrávka musí být minimálně stejně dobrá jako Loveless či lepší. A první ohlasy a komentáře mu dávají za pravdu. Že i když ten čas byl extremně dlouhý, tak čekání se vyplatilo a M B V je minimálně stejně tak dobá deska jako Loveless. Aspoň z mého pohledu. Není to snadný poslech, ale to v případě My Bloody Valentine nebylo zcela nikdy, automaticky se předpokládá posluchačova spoluúčast. Vše je na svém místě. Hlukové kytarové stěny, pomyslné zírání na (své) boty kytaristy, melancholie, zatuchlá atmosféra klubu, táhlé propracované kompozice, zpěv jakoby mimochodem atd. Však to znáte.
Pokud jste milovali Loveless, tak M V B budete mít minimálně rádi. A možná po delším čase si tuto desku zamilujete stejně jako starší sestřičku. Jen doufejme, že pokud někdy Kevin Shields bude plánovat další nahrávku, tak se modleme, abychom se jí on i my vůbec dožili, že :)



tracklist >

1 She Found Now | 2 Only Tomorrow | 3 Who Sees You | 4 Is This and Yes | 5 If I Am | 6 New You | 7 In Another Way | 8 Nothing Is | 9 Wonder 2

btw od toku 1988 stále ve stejném složení >
Kevin Shields | kytara, zpěv | Colm Ó Cíosóig | bicí | Bilinda Butcher | kytara, zpěv | Debbie Googe | basa




Linky > oficial web > facebook > twitter > myspace > soundcloud