čtvrtek 31. července 2014

Perfume Genius | Queen (nový singl) | aneb queer hymna roku.

Mike Hedreas aka Perfume Genius skládá velmi silné, osobními pocity naplněné písně, které na posluchače, zvláště díky úsporným ale o to působivějším textům, promlouvají podobně jako těžké kladivo dopadnuvší na kovadlinu. Opět se vyjadřuje ke svému hlavnímu tématu, kterému se věnoval již na předchozích dvou deskách Learning a Put Your Back N 2 It. Je jím samozřejmě podoba identity a sexuální orientace. Oproti předchozím nahrávkám ale na novém singlu Queen z připravované desky Too Bright ustupuje dřívější lo-fi zvuk a nahrazuje jej mnohem agresivnější, sebevědomější zvuk posílený syntezátory, samply a bicími. Zpěv Mikea Hedrease je opět emocionálně vypjatý a přesvědčivý. Pokud jste tedy měli rádi věci z předchozích dvou desek, tak novinkou Queen rozhodně nepohrdnete. Videoklip, který má na svědomí režisér říkající si SSION (Peaches, Santigold, Gossip) naprosto pasuje k textu, kterým svým ústředním mottem "Don't you know you're queen" vyjadřuje ztracející a znovunalézané sebevědomí LGBT komunity resp. spíše jejich jednotlivců, kteří mohou stále tápat v tenatech pochybností o sobě samém. Jak říká sám Mike Hedreas, skladba Queen není tak surrealistická, vyjadřuje především obecně paniku gayů (gay panic). Zbytek jeho prohlášení nechám v originále:

“I’ve seen faces of blank terror when I walk by. Sometimes from seemingly strong, macho dudes – somehow my presence confuses and ultimately scares them. There is a strange power to it that I’ve only recently begun to understand and embrace. After many years trying to sort out exactly what they are scared of, most of the time converting the result into personal shame, there are now moments of monstrous pride”.

Samotná skladba je monumentální a psychydelická jízda s trochou sureálna, která je ale pevně zakotvena právě v textu. Queen tak aspiruje, bez debaty, na queer hymnu tohoto roku. A je sakra dobrá ;)
PS: datum vydání třetí studiové desky Too Bright je ohlášené na 23. září u Matador Records.
Don’t you know you’re queen
Yet even flower bloom at my feet
Don’t you know you’re queen
Cracked, peeling
Riddled with disease
Don’t you know me
No family is safe
When I sashay
Don’t you know you’re queen
Gleaning, wrapped in golden leaves
Don’t you know me
Rank, ragged
Skin sewn on sheets
Case in the barracks
For an ass to break and harness into the fold
Mary
No family is safe
When I sashay

Linky > official web > facebook > twitter > myspace

pátek 18. července 2014

Todd Terje | It's Album Time (recenze)

Nebudu se tu chvástat tím, jak už Todda deset let, po kterých vydával především nahrávky pro DJs, sleduji a raději přiznám barvu, že jsem ho zaregistroval až s jeho dlouho očekávaným a fanoušky vyproseným LP, na které si konečně udělal čas. Příznačný název It's Album Time jen dokazuje, že Todd Terje vše bere s nadhledem a hravostí. Tu dokázal i přenést do svých nových skladeb, ve kterých spojil svoji pověst nekorunovaného norského krále cosmic disca (tracky Inspector Norse, Strandbar, Swing Star part 1 a Swing Star part 2 již úspěšně otestoval v minulosti na lidech na tanečním parketu a vydaných EP) a novou experimentálnější polohu, ve které jak sám říká nebyl svázán žádnými pravidly, které ho dříve u prací pro DJs limitovaly. Najdete tu skladbu Delorean Dynamite, jako vystřiženou z katalogu další hvězdy space diska Kavinskyho, evokující náladu filmů z 80. let navozující pocity volnosti z jízdy nočním velkoměstem osvětleným neony a se stíny plných neznámých postav.
Svůj albový debut ale rozjíždí v duchu seznamovacího intra, kde se na délce minuty a čtyřicet sekund rozehraje rytmický podkres pod jediné repetitivní sdělení: "Album Time" mezi které se postupně vloží i upřesňující "It's". Následuje dvojice provázaných skladeb Leisure Suit Preben a Preben Goes To Acapulco, které album zlehka rozjíždí a připravují půdu na svižnější tracky v druhé půli. Obě 'Preben' skladby jsou schopné vás pěkně uvolnit, ale ještě vás z pohovky nezvednou, ale to ani není jejich účel. Todd se tu představuje jak zvládá i pomalejší tempo. V první skladbě dokonce kombinuje nenápadně synťáky s cembalem a xylofonem. Druhá mi vždy na několika místech připomene díky krásným kaskádovým arpeggiem titulní skladbu k našemu seriálu Návštěvníci. Ale fakt jen na malý okamžik :) Nicméně obě lze definovat na základě rytmu jako hodně uvolněné disco s příměsí lounge a surf music.



Protože v další skladbě Svensk Sås se zřejmě ocitáme ve slíbeném Acapulcu, s koktejlem v ruce a na snehobílé pláži si vychutnáváte přísun vitamínu D ve slunečních paprscích. Skladba je protkána neskutečně hravou a chytlavou bosanovou, která vám rozproudí krev v žilách. Nepředstavujte si ale nějaké klasické latino, ale jihoamerické rytmy zabalené do nezaměnitelného synťákového zvuku, který fakt bere dech svojí lehkostí a samozřejmostí. A vy si jen na pláži již s novým koktejlem pobrukujete Paaaa, padapapadapadaaaa padapadapadapadaaaa daadaadaaaa. No a pak nasednete do tryskáče a za zvuku rozjetého Strandbar letíte kamsi na vlnách halucinogenního diska. Jednoduchý melodický motiv piana tomu dává potřebnou šťávu a masovou chytlavost a hit je na světě. Holt v jednoduchosti je síla. Navazuje na ni již zmíněná excelentní projížďka ve starý dobrý káře Delorean s dynamitem u zadku :) (také jste si vzpoměli na ikonickou Delorean z Návratu do budoucnosti? Kdo v té době nechtel mít tak dokonalé auto...). S coververzí písně Roberta Palmera Johny and Marry Todd Terje přibržďuje, abyste si mohli vychutnat příjemný hlas Bryana Ferryho z Roxy Music.




Todd zjevně miluje jazz-fusion a tak podobně jako ve Svensk Sås i Alfonso Muskedunder je toho zářným příkladem. O příjemné vlnobití v břiše se postará sedmi čtvrtinový rytmus spolu s našlápnutým piane a beaty z tanečního nebe. Vokály beze zpěvu jen s "tadada" a "paaa pa paaa" vás hodí kamsi do minulosti, přesto cítíte jak svěže a moderně to celé zní. A vy chcete víc! Startuje Swing Star Part 1, vy zas nastartujete svou káru, protože s tím se po silnicích jezdí daleko veseleji. To samé platí o Oh Joy a vlastně i pro celé album. V autě to svádí trochu šlápnout na plyn, z toho jakou to předává dobrou náladu, tak bacha ;). Oh Joy je zas skladba s rovným jednoduchým beatem s ale gradující chytlavou atmosférou, kde opět nechybí zklidňující prvek piana a výborného synťáku, který je nositelem jednoduchého melodického motivu. Závěrečný Inspector Norse (i když mě až tak moc nebere jako zbytek alba) už je jen vyvrcholením tohoto bezvadného a bezstarostného alba dokonale pasující k probíhajícímu létu.
Co se Toddovi musí nechat je, že jeho zvuk je na dance scéně nezaměnitelný. Asi jako si nespletete Daft Punk s nikým jiným, tak ani Todda nezaměníte s nikým jiným.

01 | Intro (It's Album Time) | 1:40 || 02 | Leisure Suit Preben | 4:20 || 03 | Preben Goes To Acapulcov | 4:35 || 04 | Svensk Sås | 2:43 || 05 | Strandbar | 4:28 || 06 | Delorean Dynamite | 6:45 || 07 | Johnny And Mary (feat. Bryan Ferry) | 6:32 || 08 | Alfonso Muskedunder | 3:25 || 09 | Swing Star Part 1 | 4:18 || 10 | Swing Star Part 2 | 6:17 || 11 | Oh Joy | 7:09 || 12 | Inspector Norse | 6:59 |

Datum vydání: 8. duben 2014
Linky > official web > facebook > twitter > soundcloud > myspace > spotify

pátek 11. července 2014

Sisyphus | Sisyphus (recenze) | dříve s/s/s - vedlejšák Sufjana Stevense, Son Luxe a Serengetiho

Pokud stále na obzoru vyhlížíte kouřové signály následovníka The Age of Adz, tedy posledního alba Sufjana Stevense z října roku 2010, tak si ještě nějaký ten měsíc/rok počkáte. Mezitím Sufjan stačil rozjet vedlejšák s/s/s s kámošema rapperem Serengetim a producentem Son Luxem, který se letos inkarnoval do nové podoby pod jménem Sisyphus. Už na předchozím EP Beak & Claw (2012) ještě pod akronymem s/s/s se jejich spolupráce teprve formovala a myslím si, že teprve na LP Sisyphus našli cestu, jak spojit své různorodé hudební kořeny a styly do výsledku, který nebude rozpačitý, ale naopak vyniknou silné stránky svých tvůrců. Přesto fandové Sufjanova období před The Age of Adz budou stále zklamáni, protože jeho tehdejší rozmáchlý barokní folk-pop se neopakuje a je otázka, jestli někdy v budoucnu naváže na své klenoty jako Illinois, Seven Swans a Greetings from Michigan.
Ale zpět k Sisyfovi. Jak je známo z řeckých bájí a legend, Sisyfos byl za své činy a svou chytrost či spíše prohnanost potrestán soudem Mrtvých k tlačení obrovského balvanu nahoru na horu, to se mu ale nikdy nepovede, protože vždy před vrcholem mu vyklouzne a spadne dolu a Sisyfos je tak odsouzen k dalšímu a dalšímu pokusu. Odtud pojem "sisyfofská práce" značící nesmyslnou, otupující a bezvýchodnou práci, ze které nikdy nemůže být užitek. To ale naštěstí neplatí pro dílo trojice "s/s/s", jejich práce totiž došla svého vrcholu a zůstala tam, což je pro nás jako posluchače jen dobře. Všem bych doporučil poslech od začátku do konce, protože se jedná o kompaktní dílo, které vynikne ve své rozmanitosti na celé své ploše. Pokud ale preferujete jen některé tvůrce, třeba Sufjana, ale už nemusíte rap Serengetiho, tak by se skladby daly rozřadit asi takto:

Sufjan & Serengeti > Calm It Down, Rhythm Of Devotion, Lion's Share, Dishes In The Sink
Serengeti > Booty Call, Flying Ace, My Oh My (obsahuje užasné téměř "Illinoiské" přechody), Alcohol
Sufjan > Take Me, I Won't Be Afraid, Hardly Hanging On (ačkoliv je založena na zopakovaném Sufjanově verši z Dishes In The Sink)

A když už jsem nakousl pojem opakování, tak si pozorné ucho všimne kaskádovitého samplu z nádherné skladby Unravel od Björk z přelomového alba Homogenic. To zazní v I Won't Be Afraid, pomalé ospalým beatem podbarvené skladbě, která spolu s Take Me se dá označit za čistou práci Sufjana. Ale z doby posledního alba The Age of Adz.

Pokud ale neznáte Sufjana, ani Serengetiho či Son Luxe a měl bych celou desku nějak shrnout a popsat, tak asi jako když se tři kámoši sejdou a chtějí se bavit a přitom natočí desku, která je z větší části elektro-hip-hopová deska s folkovými a experimentálními výhybkami, přes které se řítí několik vlaků najednou, a k tomu ještě nad nimi letí groovy pop letadlo s příjemnými melancholickými melodiemi. Klasik by řekl "Jak si pejsek s kočičkou dělali dort" :) A přitom výsledek je docela chutný, místy výborný. Tak tyhle tři chlapíky zkuste nebo nechte být ;)

PS > dopsáno (konečně!) asi po více jak dvou měsících, kdy mi do života vstoupila dcera Terezka narozená na mé narozeniny 5.5. :-)



Linky > bandcamp > facebook > twitter