Low Roar - Low Roar (recenze)

Za Low Roar stojí Ryan Joseph Karazija, původem ze San Francisca, nyní žijící a tvořící v Rejkjavíku na Islandu. Ještě předtím, než se odstěhoval na ledový ostrov, tak působil jako zpěvák v indie rockové kapele Audrye Sessions. S projektem Low Roar vydaného 1. listopadu 2011 u Tonequake Records se vydal do jiných hudebních vod. Pomalé tempo a tklivé melancholické melodie vás budou doprovázet po dobu 54 minut. Zdá se, že vliv ostrova na jeho hudbu byl velký. Stále činné pospávající sopky, které stejně jako ostrov, hudbu pomalu zahřívají a dodávají ji potřebnou vroucnost a přívětivé teplo, bez kterého by byla jen kus ledu bez života. Jak sám Ryan Joseph Karazija říká, tak vždy byla jeho součástí při skládání melancholická nálada. Na desce se nám představuje ve třech polohách: téměř pouze s akustickou kytarou, v ambientních plochách (Low Roar) a nebo s decentní elektronikou v zádech (Nobody Else, Puzzle). Vše je ale koncepčně propojeno do jednoho celku, který drží pevně pohromadě. Přestože se jedná o pomalé písně, tak svým procítěným zpěvem, citem pro melodii a plíživou naléhavostí, vás dokáže strhnout, případně pokud jste unaveni, tak i uspat. Což není výtka, jen popis toho, jak jeho hudba ze své podstaty na posluchače může působit.



Při poslechu alba vás jako první zaujmou výrazné skladby se silnou melodií a výbornými texty, jako úvodní Give Up nebo Help Me (koukněte na videa) či Friends Make Garbage (Good friends Take It Out). Kde kytara s pár vybrnkávanými akordy a zpěvem Ryana souzní v dokonalé symbióze, jejíž melancholická krása vás usadí pevně do sedačky.

Nový oficiální videoklip k Give Up hezky koresponduje s textem písně o kdysi bohatém muži, nyní ztraceného a osamělého. Video natočila Ali Silverstein, o které Ryan říká "Potkal jsem ji na Islandu. Když uslyšela tuto skladbu, šla a natočila ten klip. A já ho miluji. Byla schopná zachytit sentiment přítomný v písni, aniž bychom o tom mezi sebou mluvili, což pokládám za vzácné."  Za krásnou kameru je zodpovědný Brian Fawcett spolu s Bjarni Haraldssonem. Role starého muže se ujal herec David Ode.  A natáčelo se v rozlehlých pustých pláních Nového Mexika. Enjoy :)

I won't wake

A wealthy man someday
Cause the sun, don't follow me


I won't wake, 
Without a song to sing
Nothing to some
Everything to me


On my worst
I'll do my best
To make it seem
Like I am happy


I've grown numb 
Dry as my tear ducts
I've grown dumb
and empty

But don't give up on me...

  


Ve skladbě Because We Have To, asi nejsmutnější písničce na desce, nemůžete nepostřehnout značný vliv tvorby Radiohead, stejně tak i faktu, že hlas Ryana má velmi podobnou barvu hlasu jako Thom Yorke. Podobné příjemné "Radiohead de ja vu" si užijte u Patience. Nicméně Ryan není Thom a to je dobře, přotože Ryanova hudba sama o sobě je hodně osobitá a originální, aby nemusela být s někým porovnávána. Nicméně to je v povaze člověka, hodnotit, porovnávat a zařazovat hudbu do škatulek. Nejlépe je na Radiohead zapomenout a mít otevřenou mysl a hlavně uši.
Závěrečná Tonight, Tonight, Tonight (poslechněte či stáhněte si níže) poprvé a naposledy představí Low Roar s opravdu výraznými beaty a elektronikou. Skladba se valí s podporou dunivého cella na vrchol ledovce, aby za téměř osm minut ho zdolala a my s ní přepadli do vzduchoprázdna. Tak se možná budete cítit, až poslední skladba dohraje a nastane výrazné ticho, které ale vlastně bylo přítomné téměř v každé skladbě. Ale ještě než se tak stane, musíte projít závěrečnou stezkou ostrých sonických jehliček, zařezávající se do vašich uší. Potom už nastane jen to slibované ticho a smutek z toho, že toto výtečné album skončilo. A pokud mu dáte potřebný čas, tak jsem si jistý, že s každým dalším poslechem budete propadat kouzlu Low Roar stále hlouběji. 


Linky > objednejte si > facebook > twitter > soundcloud